Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 12. prosince 2017

Po dešti sníh


Na břehu deště
s přívalem neznáma
sněhové svírá kleště
ledová fontána
prchající z mraků
 
Na kůl krajkoví dosedá
- první taje blahem
Za ním šmahem
další a další nezbeda
svléká průzračnost vody
 
Řeka ranní nepohody
narůstá v běloskvoucí most
mezi nebem a zemí,
co mrazu dokáže říci dost
- chrání tím kořeny úrody budoucí
 
Mravenci, myši i brouci
se ztiší pod peřinou
blahodárných snů
Krajinu tak jinou
příští den rozepnul všem na odiv

pondělí 11. prosince 2017

Trochu nespisovně


*

Kopie opije pyje
Ijé!
Jé?
E ...


 
 

neděle 10. prosince 2017

Na popel

 
Srdce prudce vyhořelo na popel
Zbylo čelo orosené,
v rukách džber
přeplněný starým senem i otazníky
po okraj

Slova marně křičí na viníky
- prázdná je stáj
a řev kočičí
nebolí,
pouze uši drásá

Větný zásah minul cíl
- sebe sám totiž polapil
do oka uragánu,
co každou ránu
vrací bumerangem

Popel v mracích trhá čas
- žádný tandem
pro sólisty nikdy nebyl a není 
Rozmarná pýcha v nás
způsobí vždy pouze citů tlení
 
 
***

Když se dva, co se mají rádi, nedokáží dohodnout, měli by se alespoň pochopit ...

sobota 9. prosince 2017

Na terase vesmíru


Bylo mi
tak nějak jak už není,
když atomy
spustily divé hřmění

No a my
nechali oči na zlé kráse,
když domy
duhově mizely na terase vesmíru ...

středa 6. prosince 2017

Jde se gruntovat

 
Na vzpomínky sedl prach
Štíhlé kmínky tenkrát my byli
a život černobílý na vlnách rozkoše
neustále pokoušel zvědavost naši
 
Čas nyní práší stříbro do vlasů,
i vrásky na tváře - v očích sůl
Z načechraného polštáře
zůstalo klubko shrbené
 
Každého někdy dožene 
stýskání neoblomné
Zrovna dnes přišlo pro mne
při stírání prachu
 
Ta zvláštní pachuť ztraceného mládí
na jazyku vnadí a něžně laská ...
Kdesi od skal doznělo vytí
Lovit mladost v lesích - to by bylo sítí!
 

úterý 5. prosince 2017

Srdeční pravda


Láska je daleko více
než hrst penízků třpytivých
Na každého u krajnice,
skromnější než mnich,
vyčkává s nataženou dlaní

Jdeš kolem,
poslední vložíš minci na ni
a celkem v krátku
štěstí snoubené bolem
přijmeš na oplatku plném čokolády

Rázem zdoláš překážky
a do zahrady na vážky má dáti dal
usedne svit sluneční i noci kal,
Stačí s ním či s ní
směnit prázdnou dlaň

Největším bohatstvím,
kterému se klaň,
je pravda srdce ...

neděle 3. prosince 2017

Předvánoční idyla

 
 
Vánoce čumijů před dveřmi
ký řev to slyšet z pokoje!
,,Dnes robo, uvař mi oboje
- kuřátko aj špek pečený ..."

,,To víš, už chce se mi!"
Brumlá žena hodně nevrle
cosi o mlsné papule,
a hned hledá špenát v mražáku
 
Šak eště mosí na nákup,
zatímco chlap v posteli
škňůří sa jak zelí
a čumí do bedny ...
 
,,Jo a o jedný 
nezapomeň na děti!
A kdy vyneseš už to smetí,
koš má namále a zapáchá ..."
 
,,Já tenkrát myslela na krále či na prince 
s kerým bude mi jak v peřince
a líného valacha
pustila jsem si až k tělu
 
Ke všemu starů Bellu měl na špagátě,
jedny vycházkové gatě a dvě krajkové košule,
když  tak přemile prosil ňa o ruku
a včil mám ho na krku!"
 
,,Dřu sa jak hovado," brblá zas sobě chlap
,,A ledva dondu dom
na chvílu spočinůt, už klapy klap
stará spustí mocný průd výčitek
 
Co su já dobytek,
spíš kus pořádného debila!
To byl vkus sebrat si toto za manželku!"
(Vzato v celku - klasická předvánoční idyla ...)