Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 31. května 2010

Navždy


Krásně se poslouchá vyznání:
S tebou,
jen s tebou navždy!
Tak krásně s ním ...

Běží čas a bez ptaní
dopustí se zločinu
Přímo vraždy,
stálo by v zápisu justičním

Nenajdeš příčinu
ba ani motiv není
Jen slůvko navždy
navždy propadlo tlení

neděle 30. května 2010

Ještěřička


Kdo zná větší čiperku?
Jednou takhle potkala jsem
ještěrku
A nebylo to vůbec v lese!

Mezi domy při asfaltce
v zahrádečce na smrčí
(podotýkám, nejsem znalcem)
v zeleni cosi se krčí

Ještěrka jak v trní růže
na slunci se vyhřívá
Aby nechytila z horka úžeh
kůže vzácně zářivá!

Vždyť záda už má dohněda,
na boku zas puchýře
Kdepak, to parádí se nezbeda
pro dračího rytíře!

sobota 29. května 2010

Nesmyslná hrátka - ale dává smysl




Ve smyslu slovních nesmyslů
může združen u žen
mužem pružen i tužen
ač dlužen
být mužem s mužem

(A taky můžem mužem s mužem být milému milou!)


pátek 28. května 2010

Volební




Práce a prosperita,
křičí zase volitelní
jak to prase z žita
Stále stejní,

co chtěli by si
narýpat víc a víc

A jako kdysi
před volbami
i dnes bez hranic,

a bez rozdílu,
všechny strany
hubou mají se k dílu

Hádej, kdo vše zaplatí?
Třeba kapelu, co hraje
na předvolebním párty

u chodníku
Bohatí z daňového ráje?


Omyl, jen ty,

poctivý poplatníku!




čtvrtek 27. května 2010

Létavice


Ze dne,
bez cizí pomoci
do noci obloha šedne
Nejen z léta do ní vlétá
létavice
A kdo zvedne zrak na oblohu
a chtěl by vědět více, uvidí ji!
Až nahoře v horním rohu,
možná trochu vedle,
delší jak metr piv
právě les míjí
Taky uvidí tě,
pátravě!
Ještě dřív
než skončí
v otavě či v žitě

středa 26. května 2010

Módní



-->
Přišel poločas rozpadu,
když se má ,,stará"
zadívala do skříně

Zjišťuji, že ač nekradu,
přesto móda nutí mě
hlouběji sáhnout do peněz

Je to děs,
ty věčné šatní šarády
Jen aby byla ,,in" nakupuje parády

Do šuplíku!
A já vím,
že stejně nejraději chodí v triku!

úterý 25. května 2010

Samá voda


Kapla kapka z kapuce
V celé mokré kráse
rozprskla se po ruce
na obláček vodní páry,
co ještě neví zda-li
v příštím probuzení bude led
či vločka sněhu

Další kapky hned
z klouzavého břehu,
co dost vratký,
chtěly by hned zpátky na oblohu
Ostatní přes keře hlohu
ve vší shodě
otevřely dveře velké vodě

Voda okamžitě
proudem běží
mezi svěží květy jarní louky
Na to v žitě posbírala hraboše,
motýly i brouky,
aby plná rozkoše,
bez zábran a kompromisů
stvořila si vodní masu

Laguna plná špíny
kalně svítí do krajiny
sluneční záře,
aby v páře
na malý mžik se duhou stala
ta nepatrná kapka malá

pondělí 24. května 2010

Úklid noci


Stmívá se

Tma ustlala si

na řase

Těžknou víčka …


Pro páníčka,

taky asi

seknu vším a půjdu spát!

Nezruším ani dnes

pevný řád


I les venku

si dal noci sklenku

a usínání

do tmy šepotá


Slepota noci

do dlaní vzala sen


Každý v něm

bez rozdílu,

bez emocí, bez příčiny

uvězněn

a má se k dílu!


Je třeba v krátkém čase

vzpomínky protřídit

Vymést smetí a čistou nit

vstřebat do paměti,

kde je stále místo


A když pak

ve včerejšku čisto

a bylo nám přáno,

řinkot budíku, pták

či světlo denní,

bere za kliku

probuzení


Dobré ráno!

neděle 23. května 2010

sobota 22. května 2010

Esemeskový dík


Už dlouho je to,

co řadila jsem pro tě

slova do vět


Přešlo léto

a po zimní slotě

zase jara rozkvět


A bez výtek!


Mnozí točili by se zády,

či bez servítek

denně probouzeli vády


A ty jemně

a bez zlosti pohladíš,

opětovně

dolíváš číš

trpělivosti


A za to máš

dnes malý dík,

co posílá tvůj věčný romantik

pátek 21. května 2010

čtvrtek 20. května 2010

V lese tam

Stojí sám
Voják mezi stromy
Nevšímavě
 
A my?
Myšlenky v touze kmitají
dnes v hlavě
 
A les?
Každý list potají
šumí potutelně
 
A on?
Zcela zřejmě pyšný seladon!
Ve výstavní poloze
vlastní klobouk nese si
Na noze!
 A za každého počasí!

Průměr nejmíň dvacet centimetrů,
co odolá dešti větru
dokud od shora
neutkví na hnědi zrak
 
Můj!
A nával štěstí pak
vzkřikne, stůj!

Každý na déšť nadává
Však buď jak buď
jednou oteplí se!

A už jen ta představa
 Dobrou chuť ...

středa 19. května 2010

Májový den


 
Déšť neustává venku
Až  po okraj naplnil sklenku
slzí země

Jemně ztéká
z kopretiny,
kozí brady i šalvěje

Svět není jiný
Zem nechvěje se chladem
Jen otevřela náruč rose
a ve dnu mladém
tváří se zamračeně

A jako muž setře slzu ženě.
tak slunce pohlazením
saje vodu z louže
I stín listím klouže
a čas vteřinou

Ač nejsem s ním
jedno vím:
Samoty i deště pominou!


úterý 18. května 2010

Já, Člověk!



Člověk zjevně

nesmí zůstat stát

Však ani překročit hranice!


Matička Země,

hvězdně vzácná pramice

jak vyvážená fontána

má pevný řád


Vždyť věky pluje nekonečnem,

k slunci poutána

na laně vlečném


Nejedno drama

zázrakem ustála,

neobydlená, sama …


Pak do vínku

prvního tvora dostala

a pravidla pevná


Neznáme vzpomínku,

přesto ze dna

života těžíme


Pro vlastní pohodlí

a komfort několika generací

mocní rozhodli


A já, Člověk, dík vlastnímu umu

pod nohama zemi ztrácím

Třeba přes ropnou skvrnu!

pondělí 17. května 2010

Pankrác, Servác, Bonifác


V kočár větrný usedli ledoví muži
Prapory listí na počest vlály
Chladnými slzami zkropili kůži
Mrazivou vláhu v rozlučku dali

Polibkem posledním vzdali hold jaru,
co v zeleni utápí svatební šat
Vždyť stařičkou, vetchou káru
do temna dálav nutno již dát

V dubině ukrytá na poplach zvoní,
z perliček schoulených slyšeti vzdech,
pro slunce, pro léto prosebně voní
konvalinka, co poranit nesmí ledovců dech

Umlkly bubínky dešťových slz
Hladivě vítr vysouší chlad
z přemnoha zmáčených bělostných blůz
Slunce v oponě chystá se hřát

Na přepitou zem po teple žíznící,
do kalíšků pelu, ať včelky smí jíst,
k zaječí rodince chladem zle trpící,
do sedátek všech ptačích hnízd


Máj


Aniž kdo tuší
máj zlehka prší
kapky štěstí
do ticha tmy
prošlých dnů

Trochu bojácně
vztahuji dlaně
v naději,
že ty a já,
že my
vložíme na ně
útržky nesplněných snů

Již pery chvějí se
dotykem hvězd,
noc úsvitem
počíná kvést
a my,
kryti hábitem nekonečné lásky,
darujem moc času,
jenž konce i počátky bytí
v nedohlednu koupe,
přitom v tváře tiskne vrásky
i hranici lidského žití,
co na štěstí
tolik,
tolik skoupé


neděle 16. května 2010

To nejsou básně


Ne, to nejsou básně!
Zatím vše jen rýmy jsou
Ještě neznám psáti krásně
jednu báseň za druhou

Jednou však
chci je psát,
kus srdce každé dát,
aby byly jak slunce jasné,
co pluje v žáru krajinou

Přijde bouře, slunce zhasne,
žár černé mraky přikryjou,
mocný hrom se rozburácí ...

Slunce zlaté, vždy zpět se vrací!

Zatím neznám psáti krásně
jednu báseň za druhou

K tomu, abych psala básně
potřebuji pomoc tvou!

Zas a znova
vnímat slova,
jež pro mne tak něžná jsou

Ne, to nejsou básně,
co já k tobě posílám!
Pouze něco bylo ve mně

Co já vím, co v sobě mám?

Jsem pouhá slabá žena
slovy lásky přinucena
verše psáti dál
a dál ...


***


Tato jednoduchá veršovánka byla napsána v prvopočátku mého básnění a možnost poutat pocity pomocí pera do slov mnohdy pomáhá překonávat nepřekonatelné ...

sobota 15. května 2010

čtvrtek 13. května 2010

Ledoví muži


Zlaté slunce asi

s deštěm vlasy

pročíslo si


V potoce


Po roce

v celé kráse

prostírá se

po krajině

jaro


Trochu líně

chladu se vzdalo


O to vznešeněji

kolem znějí

ptačí hlásky

v trylkách lásky


Už přiletěla

i kukačka rozechvělá


Marná sláva,

roky zase přikukává ...

Potvora!


A zimě padla závora

Teď a tady!


S ledovými muži

naposledy

přichází si užít …

středa 12. května 2010

úterý 11. května 2010

Koncové hrátky ( a,e,ě,i,y,o,u)


-->
Stojím před domem - rané baroko
a napůl naoko,
trošku divoko,
sáhla jsem hluboko

Až pod kořen cínie
Prý tam pro mne je
truhlička naděje
A osud na mě se usměje!
*
Když velkou truhlu
ze špatného úhlu
tahám a skuhru,
odmítám prohru!

Pevná jak skála,
vyjevená jsem stála,
když nic zbylo z mála
A honem roha vzala!

Přes důvěrné prameny
v truhle jen kameny,
pod které znaveny
ulehly zmije – děs nejen pro ženy

Kousek země
jednou zřejmě
zbude ze mě
Ale teď ne!

Stále ještě žiji
i když mě míjí
při syčící melodii
párek rozzuřených zmijí

pondělí 10. května 2010

neděle 9. května 2010

Běh žití


Od kolébky znát chce svět
Po slůvku máma
přišlo, proč?

Dovršila osmnáct let,
roztočil se kolotoč
Nakočila neví jak

Prvně slyší sladké - mámo!
Malé nesmí zůstat samo,
už nepatří jí život zcela!

Kousek volně proplétá
Z bolesti do štěstí další dala,
co zatím neví kudy kam

Vetchou bárkou v moři bytí
pluje s vzácným pokladem,
nedbá dravé vlnobití
Ani to, že naráz sama je

V bouři, vichru záblesk štěstí:
Do tmy maják vykvetl
Uvěřila dobré zvěsti
Bič prázdna světlem odlétl

Čas od času žití šleh
ostrým hvizdem popálí,
pak slabý vzdech
se tence nese do dáli

V útěchu slov spustí člun,
u strážce skryje všechen žal
On dobroty, klidu vždy je pln
Jí žití svého ždibek dal


***

Mít dobré přátele je k nezaplacení ...

sobota 8. května 2010

pátek 7. května 2010

S očima dokořán


Pasu se v tónech zeleni

protkané vůní květů,

když jara mámení

do věnečků lehce pletu


V uhrabaných polích hněď

lační po teplém dešti

a předpověď?

První dny léta věští


Jen obloha se mračí

Má na to právo plné!

Pak hodinka vánku stačí

a slzy máje osušené …


Nad hlavou od rána

ladí kosí trylek

Do tmy zima prodána!

Oči otevřel nejeden snílek ...

čtvrtek 6. května 2010

středa 5. května 2010

A za oknem jaro


Zapínám novodobý chrám
bez kamenného sloupoví
či svatých obrázků,
co zodpoví nejednu otázku

V tichu
každý sám
Neklečí
a nemodlí se na kolenou,
by vyznal se z hříchu

Postačí mít
připojenou síť,
hned upneme k modle oči
a součet hlav předčí
nejeden srocený dav

Statisíce lidských tvorů
v poloze pokřivené svíce,
bez pout, bez mříží
v jediném okamžiku,
k monitoru pohlíží

Náhle vypnou elektriku!

úterý 4. května 2010

pondělí 3. května 2010

Meteozá(ha)da


Tisíce ovádů

přilétá odnikud,

vklouzne až do zádů

Přes tikot budíku!


Zahrají na struny

nervových pletení

Zahnat je neumím

Býti tak kamením!


Mravenci v zápětí

brnění vytasí

S přerůznou havětí

sledujem počasí


Soukromá stanice

předlouhé roky

hlásí mi vánice,

jasný den taky


Bez nákladů na provoz

vždy po ruce předpověď!

Přesná je víc než dost

a zapíná právě teď!

Aůů …



***



Je bezva, když v noci prší a ve dne slunce žhne

Ale kdo s tím má vydržet!?


neděle 2. května 2010

sobota 1. května 2010

Máj, lásky čas?


Stojím
pod rozkvetlým
stromem a líbám samotu
Objímá bezcitnou krutostí
A přece ji miluji!
Jediná ze všech
dává volnost
Pouze
daň
je příliš
vysoká