Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 25. února 2011

Čekám


Nejsem já stará!
To jen čas čmárá
vrásky z plných plic
Do duše i na kůži

Uplyne
a každý má,
co si zaslouží

Někdo mnohem víc
trpí za jiné
Bolest odezní jednou, někam!

A tak čekám ...

středa 23. února 2011

Pro neobyčejnou květinu


Za okny mráz
a mé oko slzu roní

Proč prosím vás?!
Pro ni!
Pro kvítek roztomilý
(Nazveme ho Amélií)

Ve vichru kvete
do krásy ducha

Na pohled prvý
rostlinka jednoduchá

Však v horké krvi
nezlomnou sílu nese

Dva životy žije
vzácná květina

A já říkám, díky že je,
že dýchá i pro syna ...


***

Jsem potěšena, že právě Amélie se stala mou třetí pravidelnou čtenářkou ...

pondělí 14. února 2011

Kočí


Býti tak kočím
v nebeské pláni!
Za srpku měsíce
vzbudím za svítání
směsice květů
zpod sněhové peřiny

Pak pevně zpletu
paprsek nevinný
z hvězdy zlaté
času ztracenému
do opratě

Bičem zamknu trému,
švihnu do hodin
Zpětným klíčem
starý stín i prošlé city
navrátím
do lepší reality

Nejsem já kočí
v nebeském reji
Jiní si kupčí
na moci jim dané,
na nervy hrají
osudu

Koho pak zklame?

čtvrtek 10. února 2011

10.2.2011


Řádek v kalendáři
jako každý jiný

Na polštáři dne
běžné stíny
potají
po jedné
do vteřiny svlékají
probuzené ráno,
kde pod datumem
Mojmír
něžně vytesáno

Slovním umem,
rychlou depeší,
chci potěšit
jediného

Od mala nese
vznosné jméno
a až sejdeme se
chci dát
víc než kytici slov

neděle 6. února 2011

Jedno končí, jiné začíná


Den prvý
Den mateřského mléka
zkropený krví

První nádech od člověka,
co křičí život z plných plic

Máma, táta
Nic víc!

Pak první ztráta
do bílé pleny

Osud do kolébky zakuklený
V pavučině prstíky

Od píky,
rozvíjí se květ
do vůně naděje

Snad jemu svět
hrst štěstí přihraje,
když jiné
pěstí smýká pod zemí

-

Čas plyne ...

Tu se stane:
Zázemí ztroskotané
rozvodem
Bez hranic
To ten!
A já nic

***


Nejhorší je, když pak další generace nepoučena zapomenutou bolestí, opakuje chyby ...

středa 2. února 2011

Mrazivá krása


Uprostřed zimy
objala mlha statnou břízku
Polibky stříbřitými
sahá i do remízku
Bez šatů oděla
každý strom i keř
z nahoty do běla

Slunci věř,
dere se skulinou oblohy
padlé pod nohy
pravého poledne,
kde v kalužích z ledu
podetne
všechny, co zatouží
po pohledu vzhůru