Vše přebolí

Fouká podzim do soli slzí
Nevím za jak dlouho ...

Snad možná brzy
ochladí se smutek,
co ostrý písek
neustále prohazuje
myšlenkami

Žár z okuje
vprostřed rány osudu
nesvedu slovy zalepit
Vždycky byl tu!
I pro mě

Tati, žil jsi skromně
a teď ze všech koutů
křičí prázdný byt
Přitom je nás plno!

Sahám na dno 
srdce v stýskání
Do rozhraní života a smrti

Život bývá i krutý ...


***


Je to už rok. Čas opět přidal do tempa a zároveň obrousil bolest na něžné vzpomínkové pohlazení ...

Kapky

A zase je tu ráno uplakané

V letu mokře řekne,

vemte si deštník, pane,

leží na polici

Také z lící stékají kapky k zemi

Na co vlastně deštník je mi?

A za okny déšť slastně

spojuje se do kaluží

I kapka s kapkou se rády sdruží

Přímou zkratkou jedna druhou
 zachytává,

by pak spolu pluly struhou

Horší jak strom či tráva

jim v cestě zabrání

Pak nejen ze stráni

vítr zlehka opar zvedne

a za noci jedné

shledají se konečně

Někde tam na tečně ...

Třeba v moři
 se jedna druhé dvoří

až do splynuta

A minuta pak jako sen

I člověk po kapce touží jen!

V nekonečném oceánu lidí

tu svou každý vždy rád vidí

Je to pryč

U srdce kámen,
slunce před očima
Až do země sražen
Kolem ukrutná je zima

Vánice v myšlenkách
Marně v slepotě tápu
Příliš brzy přišel krach
Jsme jinde a já tu!

Kolotoč rozednění
Stačí již jen vztáhnout ruku
a z okenic sundat zabednění
Jaro zas navrátí se do rozpuku

Do zurčení pramene
pod podzimním listím
Kdo si pak vzpomene?
Čas hrozně rád myšlenky čistí ...

Tesklivé volání

Volání tesklivé

kreslí slova touhy

I samotný strom ví své

Někdy den
jako rok připadá dlouhý

 

Žádný sen nezhmotní se sám

Proto v ústrety
jde mu mladík i kmán,

co před lety měl přátel přehršel

 

Čas odešel
 do vzpomínek

Odrostl kmínek v topol zdatný

a že vítr jej hladí, málo platný

 

Volání tesklivé proto píše

slova vzletná přes křoví
Prázdná chýše

a bílá tma
jedině odpoví

Jednoduchý relax

Co je to?

                                                  Správnost odpovědi si lze ověřit na: Houbový relax
(Autor neznámý)
Odpověď z Pěkně vypečený relax zní: Pecen chleba

A výsledek?

Vím, jsem stín
Nejmenší na téhle Zemi
Ale ten je mi nejbližší
Nikdo jiný mi trable neztiší

A to nemusí být líný,
pouze ve vlastním stínu
trhá svou kopretinu
rozhodnutí

Kdo chce kam ...
Nezabráníme pnutí
Pouze radu mám
a víc nic

Vždy z vlastních nohavic
kouká sláma či peníze
až jednou z rána
do součtu vložíme své vize

Je sobota

Slunce vylouplo světlo z noční skořápky

a na tlapky mraků
obleklo pavučinu z mlhy

Ne ledajaků!

 

Zatímco já s kruhy
pod očima světlo vnímám

jako bodlák na sítnici,
co z noci snění

zapíchl mě do reality zapomnění,

trávník zpitý rosou
už zvedá hlavu

V zeleně třpytném davu

nedotknutém kosou
jetel ční bíle 

Vstávám provinile
plná včerejších restů

Beru vestu a jdu na to

Celkem vzato

je sobota
a i křik kohouta

ospalce tahá z lůžka 
či z kavalce

 

Protivná muška

bzučí mu do taktu a tak tu

seberu zbytek sil
a hurá na snídani!

Od práce ani devětsil,
ani slova neochrání

To znáte!

Napršelo
mlžné šero
před kukadla,
když právě spadla
pevná zídka
a z ní kytka
i s květináčem

A malé kuře
po mokrém dvoře
s velkým pláčem
kol pašíka
už utíká
pod kvočku

A ten kohout na kočku
hned zakokrhá
Prý čtyřbarevná duha
postavila most
Ba přímo skvost
zabodl se do lesa

A víno
jak po schodech komtesa
zvolna stoupá do hlavy
No a vy
zase od počítače
slovy suše máčen
utíkáte

Vždyť to znáte ...

Na Zemi

Střídavo oblačno

Mrholení

Z druhé strany na mračno

právě zuby cení

slunce v odpočinku

 Také si vzalo

na chvilinku dovolenou

Práci má stálou

a vůbec na kolenou

se před šéfem

plazit nemusí

 

Na dnešní den

prostě sedne si

v rozjeté dráze
vesmíru

Jen tak bez nesnáze
lelky sbírá

Vše propočítáno na míru

I nedaleká černá díra

do nekonečna
tip top zapadá

Zvolna mračna,

jen zvedne se mu nálada,

paprskem odhrne

A teplo sálá na lidi

 
Slunci opět zatrne!

Vždyť dole uvidí

běsnění člověčí,

boj neustálý o moc a peníze

 

Jsme světa znalí, každý jsme něčí

a přesto zas vize

darebáků

malovanými slovy

zatnou páku nenávisti

Přesně do osnovy
zbrojařům

kulky sviští 
i na náš dům!

 

 

***

 

 

http://zpravy.ihned.cz/svet-rusko/c1-62633770-rusti-restaurateri-nemaji-z-ceho-varit-potravinove-embargo-je-nuti-menit-menu-a-zdrazovat?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

Na houby

Prý zase rostou!
Vstupuji do lesa
nějak tak před šestou 
a držte mě nebesa

Klobouk hnědý,
nožka křivá
Kdy naposledy
na mě hříbek kýval?

Tak před dvěma měsíci,
nějak koncem máje
našla jsem plodnici,
při které srdce taje

Pak nastal půst
I potokům vyschly koryta
Podhoubí nemohlo růst
dokud zem déšť nezkropil dosyta

Teď lesem jdem a srdíčko jásá
No není to krása?

Houbový relax

Kolik je zde celkem hřibů?

                                                 Správnost odpovědi si lze ověřit na: Minutový relax

Odpověď z Jednoduchý relax zní: Měsíc

Sobotní tetelení

Žaluzie zamračena

slunce právě nazdvihuje

Květinová scéna

do pohledu hned se vlije 

 

Rosným stříbrem ojíněné

slastně teplem se tetelí

louky včera posečené

I sobota před nedělí

 

Vlaštovičky za letu

jako vždycky čiřikaly,

že kdesi v dáli houkl vlak

Pojede se do přírody

 

Na loďku či na kajak

Jo a vedle ve vsi prý hody

dnes právě mají

Nebo jsou to dožínky?

 

Slunce prostřelo po celém kraji

náměty na vzpomínky ...

Pozor na bzučení



Kráčím stezkou

přes kout

rokliny

 

Krok líný

a pohled do všech stran

 

Tiše

a ne sám

přišel nečekaně

 

Dvanácterák

Za ním laně

 

Jen tak

pohodil parožím

nádherný lesa král

 

Otřel se o hloží

a zaváhal

 

Než sebejistě odkráčel

Na jeho místě cosi jak roj včel

kosí ticho bzukotem

 

Hejno much míří rovnou sem

a s ním puch jelení

 

Nelením

Beru do zaječích

Má vůbec moucha čich?