Už procitá

Slunce z rána maže
jinovatku z tváře
neústupné paní zimy

Během chvilky utne
paprsky hřejivými
cesty ledu

Z prvních bledul
na louce prostřených
zazvoní do kraje svěží smích

A než zeleň bláto vysaje,
procitnou pupeny
A taky my!

Myška malá

Spatřil kocour tučnou myš,
co pištěla: ,,Nechytíš!"
Hbitě tasil malé meče

Pozdě už je myško brečet,
když jsi celá pozřená
Za posměch přišla odměna

Jarní plamínek

Hustý dým od mokřin,
kdo by to řek,
valí se po stráni

Červený plamínek
po větru prohání
lopaty, hrábě i palice,
když skotačí travinou

Dřív než požární hadice
hasiči rozvinou,
utichá ohnivý rej

Jen kopeček roští
zhořet měl prej!
A právě ta trocha houští
černě žaluje:

Oheň zlý pán i dobrý sluha je!