Věčný boj

Dobro a zlo
Dávní nepřátelé
I do tě vklouzlo
Drásá duši v těle

A spása?
Máš ji v rozhodnutí
V každé vteřině
proudí pnutí

Kdo zahyne?
Na kolenou
modlíš se k Bohu
Duši rozhalenou

Ukrytě v rohu
zlo sílí a vzrůstá
Vše odpuštěno
Tlak rázem ustal

Pradávné lidské věno
Nekončící bojiště
a máš na výběr
Dobra i zla pro příště
vždy plný džber

 Tak nevím, je to komentář nebo nádherné dílko?

  Odowakar řekl(a)...

Dobro a zlo? Toť otázka!
Ale odpouštění (nevěřil jsem!)
opravdu funguje! A platí rovnováha.

Karmické vyrovnání
Faktury, položky, má dáti - dal,
nevyjdou ze složky, ať kmán, či král.
Účty se vrší a dluhy tíží,
občas i plus se s mínusem sblíží
a CESTOU životů pokročí dál
ve hvězdném kolotu ať kmán, či král.
Že neví kolik dluží?
a přec to splatit má.
Jen LÁSKA - vůně růží
ta všechno vyrovná.

Dočasné odloučení

Zavírám dveře
Odjíždíš
Smutek povečeřel
Vzpomínek plná spíž

Nehasnoucí plamínek
já i ty
Jo, a mé díky
Za květy

I za otazníky


***


Nebýt stále spolu má i své výhody - zase se máme na co těšit

Šup - rup

Dole
ve stodole
pro dva zima

Vítr skučí
aj na gauči
Sukňu rozepíná

Honem rozestele,
šup do postele
Pod peřinu

Na matraci
se v ní ztrácí
Souhra stínů

Pryč je hoře,
suší moře
v objetí

Zavřou víčka
Sen je hýčká
v zápětí

Veselé Velikonoce

Tak akorát
na Velikonoce
smí výprask dát
kluk holce

Z vrby proutí
spletené do pomlázky
děvče vnadně kroutí
A za nářez z lásky?

S ruměncem na líci
mu pentli přiváže,
přidá i kraslici
A možná že ...

Namísto šlahání
s voňavků či kýblem vody
děvčicu prohání
Hody, hody ...

A jede se dál ...

Máme omezenou kapacitu ...

Pohybu
i citů
Na chybu
se většinou
nepřichází

Život je mašinou
Bez nesnází
řítíme se vpřed
spojeni s okolím

Na pohled rozzářeně
a že občas zabolí,
co má být?!
Bolest v ceně!
Jednou hůř, jindy líp!

Leč máme omezenou kapacitu ...

A na konci
vcházíme do úbytu
Všici!
Štědří i lakomci
I politici!

Nevěda

Zamračeno

Vyhořelá ...

Od vlasů po palce u nohou
Zkrátka celá!
Popel pluje oblohou
temných očí

Zlatem právě jaro
cestu značí
Asi málo!

Bez slunce,
pod mrakem hlíny
se tichounce
rozmnožují
zimní splíny

Ale nelituji!

Vezmu hrábě, motyku
a stejně jako vloni, předloni,
zkrátka ze zvyku
upravím záhony

Pak naděje květ
hustě zaseji ...

Pojď přivonět
Všude máme ji!