Červeň svítání
i ráno schované mezi mraky
vítr prohání
přes bodláky
až za obzor mezi lesy
Dnes se mnou nejsi
Polibek jen slunce tiskne do tváře
Možná že
už zítra se probudím
po noci, kdy volná jako dým
stoupala jsem přes oblohu
vzhůru
Zatímco pavouci v rohu
tkali perlovou šňůru nekonečného štěstí
Možná ještě nerozhodně
přešlapuje na náměstí
Za chvíli shodně
samota rozkmitá umíráček svůj vlastní
Udělej ten krůček
a zhasni ...
Žádné komentáře:
Okomentovat