V zátiší těžko přepíši dějiny
přes klíny rozmarů
Jenže po staru se nedá
kráčet vpřed
I na moped prach sedá
bez užitku
a uschlou kytku
nezaliješ do semene
A stáří zahalené
v svatozáři vševědění
neocení
žádný všeználek
A když nemoc vidět není,
ani lék nepomůže
hada z kůže vysvléci
a ještě zůstat nad věcí
Vše pevně dáno do mříží
a žádné ráno nezkříží
vyblednutí zvláštních chutí
na sněhobílo
Dobře bylo,
řekl kdosi, dřív než bosý
vykročil do míst,
o nichž snil
Žádné komentáře:
Okomentovat