Selaví

Růže rozvitá
večerem opitá
šaty svlečené
do půli květu

Pro pietu noci
krvácí brouci
v hlavě zabodnutí
Stotisíc chutí 
a žaludek v křeči

Tolik šlo řečí
a žádný užitek
Raději do kytek
naději složím
a o rým utřu slzy
ubrečených hvězd

Viděly hrůzy
nedojitých cest
i bolestných vzdechů,
přesto bez oddechu mlčí
třpytem nekonečna

Obloha věčná,
život na drátku
a další pohádku
máma dětem vypráví
(c'est la vie)