Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
pátek 29. dubna 2016
Útržky zpráv
Ranní mráz opět zas
nejen do sedmikrás
střepy bodá
Nadúroda jistě nebude!
Letos na chudé
dojde bída ještě větší
(Jiní díky jíní
svými zisky notně předčí konkurenta)
Ještěže minirenta
zvedne se o dvě stě,
aby důchodci na vestě
v klidu dopli knoflíky
Také nápor veliký
prý čeká místní hotely
- v celosvětové tísni
je lepší v domácí spát posteli
(Ono taky atentát,
při mocnými vyvolaném pnutí,
je kdykoliv na spadnutí
a není nad metr piv z vlastního pivovaru!)
Jo, a možná brzy, ihned po sváru
- když milenec zhrzí či často pytlačí -
v klidu postačí
na ně bez ptaní podat udání
(Coby držitel zbraně je nebezpečný okolí!)
Pak si ze zákona dovolí
k němu vrazit policie
(Též závistivý soused vděčen tu je)
Mráz svlečen paprskem hřejivým
se jako dým, aby nebyla potíž,
šupem vypaří
(Na slunci totiž léto lanaří!)
čtvrtek 28. dubna 2016
Omrzly květy
Omrzly květy!
Nehezky protnuly se světy
mrazu a tepla
Nádherně příroda vzkvetla
Dnes do mlhy, co slunce stíní
Brzy z rána mráz
pozatínal popruhy
ledového jíní do rozvitých krás
Co ještě včera z deště lahodilo pohledu,
právě sevřela chladivá muka
Od lesa kukačka už kuká
a spolu s ní ptačí zpěv neúnavný
tlačí mlhu a slunce hned
opřelo se do popruhu
Kde byl led tam už teď jiskří slzy
Příliš brzy plálo letos jaro krajinou,
a přesto, že mnohé květy zahynou,
na sto dalších přežije v pupenech,
aby letní dech konejšil je k podzimu
Slunce vyšlo ze stínu ...
neděle 24. dubna 2016
Až po klekání
V duši z kuší ementál
Jak teď dál?
Přes otvory
na velehory nevidět!
Navíc čas bleskem smet
včerejší stopy v nás
Cestu právě kropí plátky třešní
Zkyselalo v komoře i víno mešní
Být tenkrát zadobře,
dnes míň než málo
hřálo by nás v dlani
Světla holt rozsvěcujeme až po klekání ...
úterý 12. dubna 2016
Kampak?
Na pláži po věky odráží písek vlny
Jenže dnes nesou skvrny
od ropy,
co plavce uchopí do náruče
Zvolna mám předkládají účet,
co není ještě zcela uzavřený
Jinde z deště hanebně křičí kyselost:
Tak již dost!
Víc nemám chuť na různé přísady
Obzvlášť rtuť
mi tady v ozónu zkazila fazónu
pěstěnou mnoho generací!
Co na to řeknou ryby, zvířata, ptáci?
Oni zlato v kleci nechtějí!
Daleko raději
chtějí volnost přírody
Klidně i v potopě do vody skočí,
hlavně že z oči přestane slzet alergie
Člověk prostě jinak žije
Ač jsme zde hostem jen na chvíli
mnohý se uchýlí k mamonění,
co přináší pomalou zkázu
Vždyť po holomrazu víc není, než spálená zem!
Kam že vlastně jdem?
***
Zde je odpověď:
http://zpravy.idnes.cz/zastupci-171-zemi-podepisuji-v-new-yorku-klimatickou-dohodu-poj-/zahranicni.aspx?c=A160422_193257_zahranicni_san#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main
pondělí 11. dubna 2016
Věř si
Vteřina přehouplá přes půlnoc
má zvláštní moc - být první!
Uvnitř v ní naděje ukrytá
do síta denních hlavolamů
Teprve k ránu
za krve slunečních paprsků
křtí vteřina jiná v zarostlé pláni
halůzku budoucích plodů
halůzku budoucích plodů
Před ní a za ní nespočet schodů,
neznámých cestiček i zamčených dveří ...
Dosáhnout na klíček nejen v dnešní den
smí jen ten, kdo vlastním snům ještě stále věří
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)