Konečně naplno

V čase odkvětu zima roletu 
stahuje před sluncem palčivým,
zatímco ptačí rým slastně 
rozprostřel se po krajině

Vlastně - vše, co zima líně
uzamkla do spánku,
na zeleném verpánku 
právě šije boty roztoužené

Odpoledne bouřka žene
sucho z polí žíznivých
Klouby bolí a přesto smích 
hřeje u srdíčka, když jiřička zašvitoří

Západ hoří nad lesem,
co zimní sen
zcela skryl do ševelení 
jarních lístků

Zlatý pyl i ze čtyřlístku
spláchl deštík hravý
a tam, pod splavy,
zas voda hřímá zakalená

Paní zima právě zahanbená zelení
víc nelení a jak patrno
prchá pryč ostošest
- konečně naplno může jaro kvést!

Která pak ta pravá?

Víš,

mám skrýš u srdíčka

Tam, kde cestička
 lemovaná podbělem

Láska daná

po světě, po celém,

vyrůstá mezi stíny

z poupěte až do květiny

Je plná bodláčí

- málokdo pak stačí

tahat trny,
 co zdárně umí srdce drásat

Vznosná její krása

probouzí nenechavce 

I z dravce holubice přepeří se,

Stačí, když světlem blýskne do mlhy

Chromé staví na nohy 

a ochromené probouzí láska,
 co nouzí nikdy netrpěla

(Netrpí jí ani ten, kdo oddá se jí zcela)

Letošní Velikonoce

V potoce vody málo

Ještě nedávno se zdálo,

že nic nás nemůže zaskočit

Dnes můj byt - můj hrad

Každému chci popřát

ať vrbové jen proutí

svižným tělem kroutí - ne žádný vir,

co ze všech sil útočí na lidičky

Nechť z lodičky domova 

odznova smích a radost prýští

a dny příští ať jarem kvetou květem sedmikrásky

Veselé Velikonoce i bez pomlázky . . .

Superúplněk

Úplně úplný ústrojný úplněk
úprkem uzavřel úspěchu ústřižek
Ustoupilo ultimátu urostlé úterý
- úmluva unie uchrání úchvatné údolí

Už úplňku ubývá účinek uragánu,
údolí ukrylo úžasnou úchylku u uranu 
Upjatý účastník ubrusem ukrývá úsloví
- úplněk úředník úskočně ústy uloví

Apríl 2020

Apríl do rána zakryl 

rašící trávu

- v hávu sněhuláka 

nás naláká leda tak do peřin

Ani duben s tím

moc nezmůže,

když snížek zcela jemně 

povrch země maluje na bílo

Tu slunce vylilo 

se z oblohy a třpyt sněhu

pod nohy prostřel něhu 

sněhových vloček

Tisíce oček 

zcela potají

na nás mrkají 

pohledem stříbrným

Tam, co stín strom vrhá,

ještě dlouho bílá stuha 

bude kvést

- zimě na počest