Jak ten čas letí . . .
Kolik dnes že ti?
Šestačtyřicet let právě
a snad ohlížíš se zpět
Vždyť byls i na Moravě!
Tak blízko vesnice,
kde žije babička
- ta, jejichž svíce už hodně, hodně maličká
I ona na dně mockrát stála
Zrovna včera si s dcerou zavzpomínala
na překrásné chvíle, kdy klouče roztomilé
od srdce se na ně smálo
Čas prudce ukradl i to málo,
co už se nenavrátí . . .
A zrovna dneska je ti čtyřicet šest let
Ne, nejde nevzpomnět - navždy tu mateřská nitka!
Tenkrát vezla mě sanitka na porodní sál
- nový život na svět se dral,
já nosila jej láskyplně pod srdcem!
A právě v tento den přeji ti od srdíčka:
Ať cestička nezaroste nikdy k těm, co rádi tě mají,
neustále kéž cítíš se jak v ráji, zdraví nechť ti nechuraví
Prostě ať splní se vše po čem tvé srdce touží
Hlavně buď hodně šťastný i za tou velkou louží . . .
