Houpací

Houpy, houpy,
z nebe padaj kroupy,
mezi nimi vločky
i strakaté kočky
a čtyři malé koťata
sousedovi na vrata
zaťaly své drápky
cestou do pohádky

Houpy, houpy ...


***
Na houpacím křesle, vnučky na kolenou, to se to rýmuje!

Lavina

Bílý mnich,
mnich kapucínek,
mění se v mstivý sníh,
v hrůzně prostřený klínek
lavinového údolí

Sedralo soukolí
skálu na kůži,
když v málu
zatoužil
po vzdušném loku

Pár klamných kroků,
strmý pád,
pád prvý

A snad
až někdy na jaře
zahořel
západ v krvi

Předvánoční

V končícím podzimu
vyjíždím ze stínu
spavého nádraží
bez vlaků

Nikde nikdo není
Jen osamění ve fraku
klopýtá s čaganem
přes koleje času

Nad ránem měsíc žasl
nad třpytem mrazivých květů,
co vločky za rozletu
rozsely po kraji mrtvého listí

Již adventní plamínky čechrají
vzpomínky na shledání příští ...