V končícím podzimu
vyjíždím ze stínu
spavého nádraží
bez vlaků
Nikde nikdo není
Jen osamění ve fraku
klopýtá s čaganem
přes koleje času
Nad ránem měsíc žasl
nad třpytem mrazivých květů,
co vločky za rozletu
rozsely po kraji mrtvého listí
Již adventní plamínky čechrají
vzpomínky na shledání příští ...
Žádné komentáře:
Okomentovat