Kam mizí místa?

Možná že
smutek kreslí vrásky
do tváře
dnešnímu dni

Zbytečnosti odezní do ztracena,
když nesežene práci
žena
Po mateřské!

Snad funebráci
kradou místa
v zemi české
i jistotu ze zákoníku

Dětí živitelka s odstupným
často končí na chodníku!

Co s tím?!


***

Nelíbí se mi nepoměr, když někdo za rok lehce podivnými kličkami vydělá 11 milionů a máma od dětí slyší oznámení, že její místo právě zrušili
Na podané žédosti s životopisem většinou oslovené firmy nedají ani odpověď
Copak děti nejsou naše budoucnost?

Foto: Pohled ze Sadů (Uherské Hradiště)

Srpek

Kousek je tě

Ždibek malý

Věky v světě

Všeho znalý

Z noci i ze dne ...

V žáru hvězdy denní
úplněk zcela zbledne

A v novu vidět není
vůbec nic
Zbytečné hlavu
zvedat na měsíc!

V hvězdném davu
velikán
putující oblohou
v moři tmy

Není sám

Země, my,
ležíme mu u nohou

Čtveřice

Snad od záře měsíce
vyrostla do čtveřice
kolonka pravidelného čtenáře

To přítel z netu
do řádku se zařadil
Díky němu blog je tu
a spousta milých chvil
s vámi v okamžiku

Stačí stisknout klávesy
a už nic nevkládám
,,do šuplíku"

,,Mutile", díky, že jsi
někde tam ...

Měsíční svit

Cestou z Velehradu do Uherského Hradiště den po úplňku po páté ráno

Kolotoč času

Je tu jaro!
Špitla bledule
než se stalo,
že strnule květ
v ledu visí

To za mých mladých let
(tedy kdysi)
roztál sníh,
voda zimu vzala
a na stráních
mi fiala
zavoněla hned
do daleka
I zeleně pléd
vyhnal raka
zpod kamení

Co bylo dřív
prostě není dnes!

I metr piv
nějak méně pění
a pes
(v pořadí kolikátý?)
před očima
štěněcí léta tratí
nenadále

Příroda není jiná!

Jen my o krok dále

Sčítání

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Domovní, bytový, osobní
Na otázky odpověď
To vše hlavou zní
při uléhání

Bianko a druhý,
vypsat záhlaví
Před očima kruhy,
když do zprávy
podpis píší na stvrzení

A zas o dům dál
Tu byt není
Jen sál s bezdomovcem
(Než udeřil klacek dluhu,
byl prý dobrým otcem)

Jako vzpruhu doušek čaje
Není času na víc
Noc hned k ránu zraje
a čas ztřeštěný je zajíc
prchající
k další směně

Produkty, dopisy, výpisy, letáky
nezměněně na krajíci dne!
Tu taky - tam taky!

Vše rozneseno do jedné
(hodiny)
Pak malou chviličku,
přeletět noviny
či pauzičku
na oběd
a pak hned

Jedna, dvě, tři, čtyři ...

Kamže vše jen míří?!

***

Když pozoruji kmitající osůbky s brašnama, nutí se otázka: Jak to vše dokáží zvládmout, vždyť mají rodiny!

Konec zimoviště

Vlní se vlny pod splavem,
kde kačer s kačků v tůni
den co den
vypráví si o jaru
O naději příštích dnů
O zmaru, co zabodnul
mráz
do proudu času

Další ráno kačer žas:
Spatřil krásu
sněženek a bledulí
Hned znal lék na splín zimy

Ke kačce se přitulí
a za tři kačky
se slůvky omamnými
malé blátotlačky
celkem hravě
pořídí si na Stupavě


***


Tento páreček kachen divokých bylo možné celou zimu pozorovat na potoce uprostřed Stupavy, kde měly díky štědrosti místních, vždy dostatek potravy

Nezkrotná

Není obojek pro žádný vztah
Ani neotočíš v zámku klíč
Láska pěna ve vlnách
a ty prostě drobný míč,
co kolébá se rozkoší

Do tajů hlubiny
klidně zase proskočíš,
kde, můj ty smutku,
silou tlačí do žaludku rokliny
tolikrát probádané ...

Chceš se prát,
když zklame?
Není s kým
Jen po papíře
klouže z lásky rým ...


***


Díky za inspiraci, ,,mutile"

11.3.2011

Přišla myšlenka
Ale proč a z kama?!

Zlehounka
i přískokama,
zaplétám víc
než záběr pouhý
či z létavic
polapené čmouhy
na hrudi oblohy

,,Pod nohy
zítřek spad"

A teď po zádech
divný chlad běží
Ztrácí dech
až u pobřeží
Japonska,
kde Země silou zavýskla
8,9 Richterovy škály!

A myšlenky se zase ptaly:
Proč?


***

Otázka PROČ míří ke vzniku myšlenky:
Odkud myšlenky přichází?
Co dalo podnět k obsahu básně z 1.3.?
Datum 11.3.2011-1.3.2011 je také pouhá náhoda?

Jsme součástí Země a naše matička nás třeba varuje! Jen ji už odmítáme poslouchat a vnímat.
(Možná je vše jen pouhá náhoda ...)

Diagnóza nejasná

Možná loučím se
Kdo zná, nemá strach,
Když na římse západu
černý prach
zapadl
do každé vteřiny

Není stejný,
je jiný včerejší den
do bolesti odsouzen
A lék prozatím
nepřelstil
vetřelce v těle

Sama zaplatím
úbytkem sil nepřítele
Z rána rozhasil
harmonogram dění
Všeho!

A nepatrný gram
stačí k vyléčení!

Čeho?


***


Nemoc přicházívá nečekaně a většinou v nejméně vhodný okamžik

Dát či nedát?

Dá mi?
Nedá mi?
Nadá mi?
Pohledem omámí
než vstoupí na ,,DÁMY"

Pak spát nedá mi
Jen přidá mi
otázku:
Co jak nedá?

Na vlásku
od oběda
velké běda:
Dá či nedá?

***

Toť otázka!

Pod nohy

Pod nohy oblohy
zítřek tu spad

Naději češe
v březnu listopad
z koruny nevědění

Země chvě se,
sopka žhavé slzy pění
a člověk víří prach

Jsme nepatrné chmýří
ve vteřinách vánku
hledající cestu pnutí

Na kahánku
přitom máme
od prvního nadechnutí!

Atom známe,
zkalili jsme tepny mořím

A divíme se pak,
že skládačky boří
zemský drak