Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

čtvrtek 17. března 2011

Sčítání


Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Domovní, bytový, osobní
Na otázky odpověď
To vše hlavou zní
při uléhání

Bianko a druhý,
vypsat záhlaví
Před očima kruhy,
když do zprávy
podpis píší na stvrzení

A zas o dům dál
Tu byt není
Jen sál s bezdomovcem
(Než udeřil klacek dluhu,
byl prý dobrým otcem)

Jako vzpruhu doušek čaje
Není času na víc
Noc hned k ránu zraje
a čas ztřeštěný je zajíc
prchající
k další směně

Produkty, dopisy, výpisy, letáky
nezměněně na krajíci dne!
Tu taky - tam taky!

Vše rozneseno do jedné
(hodiny)
Pak malou chviličku,
přeletět noviny
či pauzičku
na oběd
a pak hned

Jedna, dvě, tři, čtyři ...

Kamže vše jen míří?!


***


Když pozoruji kmitající osůbky s brašnama, nutí se otázka: Jak to vše dokáží zvládmout, vždyť mají rodiny!

1 komentář:

mutil řekl(a)...

jsou věci mezi nebem a zemí
zázrak je přežít to pracovní vytížení

Opravdu vám to nezávidím, tu práci navíc, práci po práci, kterou vám váš zaměstnavatel přidal. A jako většinou, co si vymyslí stát, to je ještě i trochu chaotické.
Navíc, asi jako odměna, bude pošta největší propouštějící podnik. Další komentář se už na stránky poezie nehodí.