Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
úterý 31. července 2012
pondělí 30. července 2012
neděle 29. července 2012
Spíš?
No tak, spíš?
Proč neodpoví,
když hlasitými slovy
rozvírá snovou spíž
sladkostí i děsů!?
Protože spánek klesl
do ztracena ...
A probuzení?
Chůze bosky po kamení
(Obvyklá to cena
za rozvírání vrátek)
Do obrátek
nabírá zlost z očí
Tu polibek smočí
ústa její medem
a na břicho vkládá zlato z růži
No jo, muži!
(A my dlouho se zlobit nedovedem ...)
Proč neodpoví,
když hlasitými slovy
rozvírá snovou spíž
sladkostí i děsů!?
Protože spánek klesl
do ztracena ...
A probuzení?
Chůze bosky po kamení
(Obvyklá to cena
za rozvírání vrátek)
Do obrátek
nabírá zlost z očí
Tu polibek smočí
ústa její medem
a na břicho vkládá zlato z růži
No jo, muži!
(A my dlouho se zlobit nedovedem ...)
sobota 28. července 2012
Panda
povídal panda
o pandemii
Proto děti s mámou,
v samotě bambusy lámou,
houštinou se kryjí
Krok rozvážný s čistou duši,
při jídle chvějící se uši
a nemiluje půsty
Nic se netrápí
při pohledu na tlapy,
kde vidět palec s pěti prsty
Kožíšek má černobílý
očka vsazená do tmavých brýlí
No panečku, panda se má!
středa 25. července 2012
Na udici politici
Brouzdám se v zátoce
nejasných vět
Napnutá udice
a stále nevidět
rozuzlení
Slova pění
po vichřici
Mlčet a držet směr!
Copak jsme my nevolníci
tunelů a děr?
Ve špinavé vodě
plave hejno ryb
Slova křičí o svobodě
Prý nebejvalo líp!
Fronty na banány,
zboží podpultové ...
Dneska ale hlubší rány
do duše tu blaho klove
Počítače, džíípíesky
a ta auta - rychlejší jen blesk
Zdola ale slyšet stesky
Jsme bez peněz
ač dřeme hůř jak voli
A lidé mají k sobě dál
Což fakt bolí
Čert aby to spral!
Brouzdám se v zátoce
nejasných vět
Napnutá udice
a rozuzlení nevidět
nejasných vět
Napnutá udice
a stále nevidět
rozuzlení
Slova pění
po vichřici
Mlčet a držet směr!
Copak jsme my nevolníci
tunelů a děr?
Ve špinavé vodě
plave hejno ryb
Slova křičí o svobodě
Prý nebejvalo líp!
Fronty na banány,
zboží podpultové ...
Dneska ale hlubší rány
do duše tu blaho klove
Počítače, džíípíesky
a ta auta - rychlejší jen blesk
Zdola ale slyšet stesky
Jsme bez peněz
ač dřeme hůř jak voli
A lidé mají k sobě dál
Což fakt bolí
Čert aby to spral!
Brouzdám se v zátoce
nejasných vět
Napnutá udice
a rozuzlení nevidět
úterý 24. července 2012
Večerem
Posloucháš se
Ticho mžiknutí
Závan v čase
i chladný stín
upoceného léta
V slaných kapkách vzkvétá
tlukot raněných chvil
Za plot pomeje vlil
a vykročil ke hvězdám
Zatím
sám ...
Platím!
Řekl stroze,
když ve Velkém voze
kříž veze ke slunci
A beránci večerem vláli ...
na temno v dáli
Posloucháš se
Ticho mžiknutí
Závan v čase
i chladný stín
upoceného léta
V slaných kapkách vzkvétá
tlukot raněných chvil
Za plot pomeje vlil
a vykročil ke hvězdám
Zatím
sám ...
Platím!
Řekl stroze,
když ve Velkém voze
kříž veze ke slunci
A beránci večerem vláli ...
na temno v dáli
Posloucháš se
pondělí 23. července 2012
Po ...
Přestupuji do rychlíku
Žádný žvanec,
pouze kmitání
pimprlíků,
pimprlíků,
co bez ptaní
plní příkazy
plní příkazy
A jsme prý drazí
A moc,
když prosíme o pomoc
či pár kaček
na přilepšenou
na přilepšenou
Žádný háček
Jen tečka za dovolenou
v řádění budíku
Volna dny sbalené v balíku
s jinou adresou
Třeba k vám je dnes donesou ...
neděle 22. července 2012
Neúprosný
Čas řekl dost!
Skončila dovolená
A volna skvost
zvolna klesá na kolena
Před prací
se kloní k zemi
Zážitky se poztrácí ...
Však dnes ještě dobře je mi
sobota 21. července 2012
Pomaličku
vše chce okamžitě
Vyzývá začni,
vezmu si tě!
Mé oči
ustrašené
za stud se krčí
ač chci růst do plamene
A půst nesvědčí ti,
Nastupuje zloba
Přitom pevně v síti
lapeni jsme oba!
Jiskřivě díváš se v čase
Prskavky chtíče
ulpěly v řase
Moci tak křičet!
A ruce muže
něžně pohladí tváře ...
Teď už vše můžeš
Něžný máš zážeh!
Polibek na čelo,
víčka i ústa
Tělo mi vzplanulo
Žár sílí, vzrůstá!
Jsem živel v objetí
dotyků pomalých
Vybuchlo napětí ...
Milovat není hřích!
pátek 20. července 2012
Je něco horšího?
Nic horšího není než
pro krutou lež,
bez vlastního přičinění
ztratit práci
a zároveň vědět,
že darebáci
na bohatých postech
dál smějí sedět
Dřímá v kostech
beznaděj,
v srdci zima
Odmítám děj
se zastřeným hledím,
kde klam a sepnutá ústa
všech, co vědí
Dušičky kazí
z hnisu krusta
Rodíme se nazí,
děvče či kluk,
jinak bez rozdílu
Pak vzhlížíme na vzory
a sobecký hromotluk
bere nám víru,
vštěpuje názory
jen aby měl víc a víc
Nádherné
je pole slunečnic,
co ve dne
otáčí se jedním směrem
a kloní hlavy před večerem
A jsou jich davy ...
čtvrtek 19. července 2012
Duhová bouře
Za okny náhle se setmělo
Kus tmy dunivě sáhl na tělo
Mrak otřel se o jiný
Kapky jak krmíky
vpíjí se do hlíny
bez rytmu
Vtom záblesk veliký
do očí zachytnu
Vklouzává do kmene
obrovské lípy
Ruce plamenné
jak třísku štípí
staletý strom
Rozkmital ovzduší
třaskavý hrom
Mocně se rozprší
A pak klid po bouři,
když slunce pít
duhově zatouží ...
Kus tmy dunivě sáhl na tělo
Mrak otřel se o jiný
Kapky jak krmíky
vpíjí se do hlíny
bez rytmu
Vtom záblesk veliký
do očí zachytnu
Vklouzává do kmene
obrovské lípy
Ruce plamenné
jak třísku štípí
staletý strom
Rozkmital ovzduší
třaskavý hrom
Mocně se rozprší
A pak klid po bouři,
když slunce pít
duhově zatouží ...
středa 18. července 2012
Zataženo
zamračenou oblohu vysuší na modřenec,
slunce posadí do rohu žhavý věnec,
pod kapradí pak rodinku lišky zlaté
a hned za ně hříbky boubelaté,
v ten moment naberu do prázdné dlaně
vodu z bystřiny,
do džberu natrhám jahody, maliny,
a volna prám spustím na přehradu
Připluji k prvnímu hradu,
ve sluji najdu vchod do nejvyšší věže,
kde uchopím čas za otěže
Dobře vím jak o prázdninách letí
Čarodějka na koštěti
nestačí mu
Jó, když chytneme rýmu,
či jiné neřesti,
beze lsti pokulhává tiše
Jakpak k tomu přišel,
že ve dny dovolené
má opratě zcela povolené!?
Štítky:
Jen tak,
Kniha Volná jak prokletí,
Naděje,
Stýskání,
Vyznání
úterý 17. července 2012
Sladkost
Láska je žena
Dvě těla obnažená
ve vzduchoprázdnu ráje
nacházející nové a nové jinotaje
Když nekonečno ležatých osmiček
výbuch vášně dva protíná,
zamčená už na klíček
medová ta vteřina
pondělí 16. července 2012
Jen malý krok
Ledy roztály
Ze skály řine se potůček
Za ním o krůček,
s jarním táním
pupeny pukají
Po kraji
ptačí trylek do fialek
mízu lije
Jen uvadne melodie
květů čarokrásných,
z nocí jasných
svatojánci vyletí
a nejen pro děti
volné jsou pláně,
prázdniny
a do džbánku jahody, maliny
O svaté Anně,
po červánku,
opar ve chvíli zahalí
lány obilí
Pak halali fučí ze strniště
Osiří hřiště
a o třídu výše
neposedný žáček píše o podzimu
Do jablek dozrálých
v barvách stínů
snáší se první sníh
Zabalí kabáty
ústa od koledy
Lyže za vraty
a zaváté ledy
právě roztály
Již ze skály řine se potůček
a zase starší jsme o krůček ...
Ze skály řine se potůček
Za ním o krůček,
s jarním táním
pupeny pukají
Po kraji
ptačí trylek do fialek
mízu lije
Jen uvadne melodie
květů čarokrásných,
z nocí jasných
svatojánci vyletí
a nejen pro děti
volné jsou pláně,
prázdniny
a do džbánku jahody, maliny
O svaté Anně,
po červánku,
opar ve chvíli zahalí
lány obilí
Pak halali fučí ze strniště
Osiří hřiště
a o třídu výše
neposedný žáček píše o podzimu
Do jablek dozrálých
v barvách stínů
snáší se první sníh
Zabalí kabáty
ústa od koledy
Lyže za vraty
a zaváté ledy
právě roztály
Již ze skály řine se potůček
a zase starší jsme o krůček ...
neděle 15. července 2012
Deštivo
Kapka vklouzla do okapu
Déšť zametá suchou stopu
Slunce zahaleno
Časně ráno
struhou
chvátá kolotání
životadárné tekutiny
Den jako
každý jiný
I sako v skříni
netečně visí ...
Jó, to vám kdysi
maliny voněly do daleka,
na zemi borůvková řeka
V lese samý hřib
a ženy, něžné víly
Holt, bejvávalo líp,
když jsme mladí byli ...
sobota 14. července 2012
A po nás potopa
Plakala obloha na vyprahlou zem
Ronila slzičky noc a celý den
Pak mokré tkaničky
se v pramínek spoutaly
Na Zemi potůček
Zprvu tak malý,
že i človíček
snadno ho přeskočí,
kličkuje cestami,
pospíchá úbočím
Než zcela ho omámí
vlastní síla
Tu voda mez
překročila ...
Věz!
Kalný stín
rozlil se údolím
nejedné kotliny
A co člověk?
Člověk snad je jiný?!
Ronila slzičky noc a celý den
Pak mokré tkaničky
se v pramínek spoutaly
Na Zemi potůček
Zprvu tak malý,
že i človíček
snadno ho přeskočí,
kličkuje cestami,
pospíchá úbočím
Než zcela ho omámí
vlastní síla
Tu voda mez
překročila ...
Věz!
Kalný stín
rozlil se údolím
nejedné kotliny
A co člověk?
Člověk snad je jiný?!
pátek 13. července 2012
Bleskovka
odtahuji žaluzie
Na sklo pleskla rána
Mraků čerň
dnes kusy ledu blije
přímo do oken
bubnující melodie
vtiskla podpis modřiny
Tu zavřela se deště brána
Oponou mraků již jen lije
duhově krásné panoráma
úterý 10. července 2012
pondělí 9. července 2012
Poštou
Přišlo dnes psaní
Na mé jméno
řádně uzavřeno
v měkoučkém obalu
Maličká, ale jen trošku,
vepsaná po staru
zpáteční adresa
nahoře v rožku
I zubatá komtesa
na správném místě
razítkem pošty sražená
A v tajemném listě?
Slůvka kouzelná ...
***
Je příjemné i v době internetu dostávat psaní ...
neděle 8. července 2012
Vzhlížíme k nebi
Vítězství peněz nad všemi,
když plení se území
srdeční krajiny vlastních dětí
Po staletí
vzhlížíme k nebi
a nechceme nebýt!
Ani živořit pod kopyty
majetné smečky
Já i ty
zdánlivě mlčky
kloníme hřbet
pro nenasytné katy
A hledáme odpověď
Snad dřív obrátíme karty
na přijatelno pro lidi
Dřív, než jediná chyba všechno poklidí
když plení se území
srdeční krajiny vlastních dětí
Po staletí
vzhlížíme k nebi
a nechceme nebýt!
Ani živořit pod kopyty
majetné smečky
Já i ty
zdánlivě mlčky
kloníme hřbet
pro nenasytné katy
A hledáme odpověď
Snad dřív obrátíme karty
na přijatelno pro lidi
Dřív, než jediná chyba všechno poklidí
sobota 7. července 2012
Jen jednou je poprvé
Prvně
zadívám se mu přímo do očí
Uhne,
či ruce kolem šíje
obtočí?
Srdce mocně bije
do žil
Ruku do mé vložil
Poprvé ...
***
Je příjemné těšit se na poprvé
První slovo, krok, třída, polibek, setkání a najednou už bylo a vše je obehraná deska, když zase najde se jedno poprvé!
A že nevyšlo?
Nevadí, aspoň je na co se těšit, protože příště se to podaří!
pátek 6. července 2012
Ledově
čtvrtek 5. července 2012
Ježčí promenáda
Spalující den
Jen
náhody
sbírají kapky rosy
A on dupe bosý,
tlapky v trávě zvedá
Ostnatý neposeda,
co zrovna ty
sleduješ zpovzdálí
Ne samotář,
ale dva brouzdali
svoji tvář
ukryli v jehličí
vlastní kožešiny
Tihle nic nezničí!
Ani o maliny
netřeba se bát
Akorát
nerušit!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)