Jsem nahoře
Ty vraník vzepětí
Zrak padá do tváře
a nemám ponětí
kde vrchol nekonečna
Stojím na hoře
Nepatrný bod v oblacich,
co dívá se přes moře
U nohou led a sníh
Nad hlavou nekonečno
Dívám se na hoře
Na krupobití slz
Bude, bude zas dobře
až zableskne naděje skrz
nekonečno věčného života
Žádné komentáře:
Okomentovat