tlukoucích vteřin
Pořád tu jsi
I tak minulost měřím
strachem z neznáma
Zablikal modrásek,
v sobě má naději
Že unikl o vlásek
raději nemyslet
Svět ležel u nohou
víc než osmdesát let
a pojednou mátohou
stává se na lůžku
Oči nepřítomně prosklené,
život v batůžku ...
Ne, ještě ne,
žebrá potůček slzí
Kdy pozdě je a kdy brzy?
***
Rodiče nikdo nenahradí a kdykoliv někdo z nich má ,,na kahánku" je to pro dítě velká zátěž ať má 5 či 50let ...
Žádné komentáře:
Okomentovat