přesto potkala jsem Člověka
Tam v tmavé zátočině,
kde veletok lidí
notně přetéká
Většina vidí
hlavně odraz v zrcadle
Což je hodně zle!
V pýše nikomu
kochat se nesvědčí!
Dům od domu různé máme nářečí
Jsme prostě každý jiný
neopakovatelný originál
z mlhoviny,
co doplní sál lidského rodu
Potkat Člověka dnes?
Je jako pít z pramene čistou vodu
tam, kde z lidí hustý les
a z vody nekonečné oceány
Díky za víc než pofoukané rány ...
***
Věnováno všem lékařům, co si zachovali lidský přístup ...
Žádné komentáře:
Okomentovat