Statný mlok kráčí krok co krok
kolem špalku na dříví
Že zrovna lesní obojživelník nás navštíví
je zprvu záhada
Již od mlada
nejen princezna ví a zná,
že mlok je hodně vzácný tvor
Dnes to ví i naše bolavá kočka
Přes vzácnost nenazuli jsme do bačkor
strakatého mločka,
ani nenabídli zákusky, buchty, kávu,
či neprovolávali velkou slávu
A já, coby nebojsa,
beru ho do dlaně chráněné rukavicí
a šup s krasavcem do lesa
Tam patří mloci všici!
Oni totiž mají za očima
jedovou žlázku
Pro ně je to celkem prima,
zato kočka lovem život dala v sázku
***
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník žijící ve vlhkých listnatých lesích do 1000 m. n. m. Dospělý jedinec je dlouhý 18–28 cm. Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem se žlutými skvrnami nebo pruhy. Pohybuje se velmi pomalu. Jeho potravou jsou nejčastěji malí až středně velcí bezobratlí živočichové jako jsou žížaly, stonožky, drobný hmyz, pavouci, červi a nepohrdne ani slimáky. Na přelomu října a listopadu se před nepříznivým zimním počasím schovává do podzemí, kde se drží stálejší vyšší teplota.
Na svou obranu používá jed, který vyměšuje ze žláz za očima. Tento jed (salamandrin) není pro člověka příliš nebezpečný, pokud se ovšem dostane např. do očí způsobuje silné pálení. Menším živočichům, kteří se ho snaží napadnout může způsobit silné svalové křeče a zvýšení krevního oběhu v celém těle, spojené s obtížnějším dýcháním. Jed ve větším množství pak může takového živočicha i zabít. Díky této schopnosti nemá téměř žádného přirozeného nepřítele až na člověka. U nás jsou mloci chráněni - celkově patří k silně ohroženým druhům. (V přírodě se dožívají průměrně 20 let)
Tep okamžiku 
