Přetopeno

 

Tvoje jméno

hoří plamenně,

leč ve mně oheň vyhasíná

Možná zima za stín může

 

Byls vzor muže,

světlá naděje zítřka

a přesto citů svíčka

skomírá netečností

 

Už míra ohlodaných kostí

přerůstá nastavenou mez

Tvá  ústa odkvetlý jen bez,

co včerejškem voní

 

Ještě vloni, tam za alejí

pršely něžná slova

a dnes do olova vodu lejí

Kolem přetopeno

 

Promrhané věno i význam druh poztrácel třpyt

Nyní nezbývá,
než aby kruh protnula tětiva 

Jen tak spolu dál můžeme jít!

 

***

I sebevětší láska časem přechází v lepším případě do přátelství ...