Ztrácíme se v prostoru
Ze vzdoru roztrhané cáry vlají
na pokraji konečné
Proč dnes ne?
Protože jen setrvalá síla zbyla!
Tatam je idyla
a sám vprostřed bitvy člověk stojí
V žádném kroji!
Zcela vysvlečený do nahoty
A jsi to ty
- stín odloupnutý ze síly
Děti dál se rodily ...
Žijeme v nich, bez nás
Jejich smích nejsnáz
rozpumpuje mízu do slizu zvaném stáří
Jo, jo, tak nějak se pořád daří ...
Žádné komentáře:
Okomentovat