Módní proudy

Mlžná šála omotala
louku, les a hned ples
pestrobarevného listí
roztančil předzimní rej
do šepotu ticha

Příští jaro prej
přes zimu zeleň smíchá
do odstínů lepší módy
Dnešní už totiž nefrčí
- nastupují nové proudy!

Jen jehličí na smrčí
či na borovici,
na rozdíl od listnáčů a modřínu,
nechová se jako všici
- navolilo neproměnnou fazónu

Plody podzimu

 

Jdu zvolna ulicí vánku

Na skici východu

slunce pohodu do červánků

kreslí oparem dušičkového podzimu

 

V zlatě den rozvinul

mrholení prokřehlého listí

Už jen pod nohami šustí

vjem poztrácených okamžiků

 

Snad ze zvyku pátrám

po posledním jablku

v obnažené koruně a tam,
si lebedí - věřte, nevěřte - dvě dýně!

 

 



Jen pírko utečence

Divně je mi v zemi

každodenních stresů

Cestou nesu tíži vin,

 klesám do roklin

rozmáčených očí

Dám je pod zámek

Což může být zločin,

když beránek,

přes osobní prohry,

zatne ostré rohy

do šedivé kůže

vlčích služek?

Mezi všemi vjemy

dál žalostně je mi

Náhle pták zpěvem svým

černý dým rozprášil v něžný pel

Vlastním dech v prázdné sklence

Pták odletěl,

na prstech pírko utečence ...

Nemeškej

Co s tím,
když na plný plyn
válcuje čas
jarní vůni sedmikrás
na výsluní podzimu?

Kolik dnes nestihnu
dodělat věcí?

Ještě včera přeci
nejedna včela pilná
nosila do úlu pel,
teď jen popel z komínů
snáší se na růže v zapomnění

V písek i kámen se mění
v realitě času

Včera dítě, dnes v třesu
pije čaj z láhve kojence
na okraj dopití
než v plence zachytí
poslední výdech samoty

Na ploty bez viny sedl stín včerejška
Začni od vteřiny - hlavně nemeškat!

Zkušenost poučí

Vyšla polárka

mezi oprýskaným stromem

- nezměrná je dálka,

kterou chceme

teď a honem překročit,

zatímco cit kulhá v závěsu

 

Už má novou adresu

I dívku v podpaží

Ona závaží

do srdce tetované

Prostě někdy se stane,

že hosté jsou blíž než domácí

 

Drsný i plyš,

když rána krvácí

podebrána zánětem

Támhleten víc nesmí na oči!

Podzim plískanic do ruda třešeň rozmočí

než zima dá vale minulosti

 

A tak stále dokola:

Jarní květ i zeleň listí

podzim rozorá barevnými tóny,

než lampiony hvězd

spánek se sny zaručí 

Zima běsní, zkušenost poučí

 

Podzimní duha

 

Noční šero se propršelo

do palety podzimu

Stráň - rozvitý květ leknínu,

ladně vyloupla se

na terase promočené krásy

Stromům o dům
vítr čechrá vlasy z listí

Už stín slunce pohltilo,

zrovna když chladné bílo

morseovku vyťukává krupkami

Nad námi

v zamračeném výsluní

škálu barev duha doplní

- z břízy šplhá do nebes

neskutečný spektra ples