Divně je mi v zemi
každodenních stresů
Cestou nesu tíži vin,
klesám do roklin
rozmáčených očí
Dám je pod zámek
Což může být zločin,
když beránek,
přes osobní prohry,
zatne ostré rohy
do šedivé kůže
vlčích služek?
Mezi všemi vjemy
dál žalostně je mi
Náhle pták zpěvem svým
černý dým rozprášil v něžný pel
Vlastním dech v prázdné sklence
Pták odletěl,
na prstech pírko utečence ...
Žádné komentáře:
Okomentovat