Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 30. ledna 2017

Dala vale včerejšku

 
Dopila čaj z pelyňku
Stačilo prožít s ním chvilinku
a zhořkly i rty namodralé
zimou!
 
Přál si být králem,
ona rozkvetlou kopretinou
Jenže z vody na zalití
sypaly se krystalky ledu
 
K čemu pestrobarevné kvítí
vysázené před dům,
když místo vysněného ráje
do očí vločky padají?
 
Naštěstí i pod sněhem čas zraje
Proto nepřestává snít o čaji
nebývale vyvážených chutí
Dnes dala vale včerejšku pro zítřejší nadechnutí ...

sobota 28. ledna 2017

Růž z jabloní


Zcela zmizel svízel otáčivý
Stromy na svět civí,
haluze dokořán

Prázdný chřtán
mrazivých nocí
kolemjdoucí hřejí dechem

Marně!
I pod hustým mechem
zdárně mráz hmotní sílu ledu

Sto dní v plédu
sněhového pápěří
zima bude pánem otěží

Jen do jara!
Než amen ptačí kytara
do stromů zabrnká
 
Podběl, tráva i trnka
pak něžně krajinu rozvoní
Sněžně zářit bude již jen růž jabloní


čtvrtek 26. ledna 2017

Jednou v létě


Smrtka krtka vyhlédla si v trávě
Právě hravě krtek milý
z temné díry zcela sám
leze vprostřed meze pro gatě

Přesně tam, co letící lopatě
náhoda vytýčila cíl
Ještěže se v leže
krtek podivil hrozivému mraku

Místo slunce na něj nakuk
do dveří podzemního domu
- bez blesku, pouze v hromu
zatřeskl mrak o zem

,,Jsem já ale blázen,
mám teď místo gatí
střechu z plechu!
Čím ji ale splatím!?"

úterý 24. ledna 2017

Vlnění

Napojí se na vztyčnou vlnu
Jen neví, zda vprostřed šumu
bude vše, co kdy chtěla

Tučný šek, dvě těla,
hora vášně, i rety špitající sladce:
,,Máš mě, jsi mi vládce!"

Přes hebký plyš nech klouzat melodii
Pak uslyšíš vlny - sladce bijí
o stěnu ráje dvě slova: ,,Tvá je!"

neděle 22. ledna 2017

Ráno bubínků


Je ráno bubínků - v hlavě láteří
Malou chvilinku
a už průvan do dveří vráží činelem
To zas bude den,
povzdechne si
Kdosi klíči rachotí

Místo kopretin sněhobílo,
váha další kilo vystrkuje před oči,
hned na to nevrlý průvodčí ve vlaku,
co vždy jen nakuk
sporadicky na jízdenku,
teď peněženku vymetá

Budiž navždy prokletá
noc, kde každý až moc
hledal dno po každém nalití!
Pak zpocený do niti
Snad se svět nezboří!
Tu náhle přes lži vymotá se příští děj

Samotná orchidej
vstoupila do kanceláře
- přelud či víla
nedůležité schůzky maže
mávnutím úsměvu
Bubínky vývěvu přehluší

Co bude dál, netuší ...

pátek 20. ledna 2017

Mít od všeho tak akorát

 
 
Chytám lelky tvrdě spící
na krajnici zajímava,
kde řeka dravá bere kal
 
Nechám lelky
a jdu dál
Jenže kam?
 
Plavat proti směru,
či neckám svěřit víru
po neznámém proudu?
 
Támhle kámen
a tam kdos na velbloudu
houpe nos i okolí
 
Ať zvolím cestu kamkoli,
vždy na stůl třeba jídlo dát
a od všeho mít tak akorát ...

středa 18. ledna 2017

Jen předražený kýč


Píši v říši vlčích slečen
svlečen do půli těla
Ona chtěla jen peníze!

Krásné mé vize spolkla peněženka,
co docela tenká
směje se mi v zemi nedostatku

Co je po statku, kde selka schází
a za hrází voda bez ryb?
Nejsem bez chyb, dobře vím

Jenže aby prim neměla láska,
ale sázka dvou paží
na nádraží přechodníku?

Snad ze zvyku
se zlosti zprostím
a po bolavé noze skáču rychle pryč!

Byla pouze hodně předražený kýč ...

pondělí 16. ledna 2017

Jednou najdeme se

 
Odchlíplý od rodiny
tvrdě tvrdí:
,,Jsme každý jiný!"
Jeho slova smrdí
neznámým parfémem
 
V přeletu zničil sen plný retuší
Teď stojí tu 
bez hlavy, bez paty - po uši
zavátý hormony
přeludné bouře
 
Oči vyškrábu té couře,
co ze žlabu mojí rodiny
mlsá hobliny čokolády
- zůstali jsme tady,
on ne!
 
Snad čas
 promine hlas cizí,
co na poli kamenitém
sklízí spolu s eternitem
krvavý bod nula
 
Do běla hnula
noc probdělá
jiskření diamantů
na promrzlé pláni
Ten má tu, ten tam tu ...
 
A na ni, přes trouchnivé krovy
dosedl paprsek nový
- budoucna  to úsek,
 co lepší vztah v sobě nese
Jednou najdeme se!
 
 
***
 
 
Každý rozchod přes všechny trpké bolesti je vlastně začátek něčeho lepšího ...

sobota 14. ledna 2017

Má ráda kraťasy







Pomáda na vlasy,
také má ráda kraťasy
i nespoutanost rozvitého mládí
 
Je vzlínavý skvost,
co jen tak mezi řečí svádí
dědka, kluka, hlavně kamaráda

Rozmanitá marmeláda pocitů
vařená do husta
voní tu

Touha prorůstá nekonečným prostorem
až strouha bezděčně jen a jen
do sucha proteče

A nyní nevděčně, 
v kleče, sám
usínám

pátek 13. ledna 2017

Případ pro soudkyni Barbaru

 
Nechci zde zklamat
početné výrobce dramat,
co přetrpce sní
jak jen pro ně zní
famózní fanfára
hvězdného Oskara

Přesto tu od sněhu lopatu
hází muž směrem doprava
- zrovna tam doprava vázne
Ach ne! Přímo na tom místě
a v tu chvíli dva tenisté
kondičku precizně pílí

Zaujati sportovními těly
v tréninkovém chvatu
oba současně naletěli na lopatu
až z dásně, ba i z nosu
rudá tekutina po okolí si stříká
Osud či zima za bolest může?

Nyní viníka - muže s ruměncem na líci,
vedou dva strážníci
přesně v jednu na služebnu,
zatímco sportovce ve stovce
bez prodlení přes chodníky
houkačka k ošetření veze

Pro strážníky teď makačka nastala
Mají dvě téze:
Dle packala - zadrženého to pána,
kde dříve pevná brána,
co lopatu by zadržela,
nečekaně díra zela do světa

(Marná každá osvěta, co důrazně praví:
V zájmu zdraví, nehaž, co tě nepálí!)
Však svědkyně zpovzdálí,
co hodně kyne do široka,
novinářům jinou verzi kvoká:
Pán lopatu hodil schválně!

,,Buďte si jistí," pravila,
,,dva tenisti na chatu, do spálně drahé polovičky,
nechodí jen za světlem svíčky!
Ten i ten naplno užívají si svobodu
Tím pádem je z hodu jasně patrno, že napříč poměrům
pán se jen zatrhnout pokusil ženinu nevěru!"


čtvrtek 12. ledna 2017

Fanfáry


Pouštím dnes fanfáry
do slov i činů
Na počest Tamary,
co v poetickou zátočinu
vplula přes moře bajtů

Ze srdce přeji ji ať tu
nejde svou lilii, růže i trny
Vždyť jen ten, kdo poznává
přes nával vyznat se umí
v bludišti spletitých cest

Ať zahrají dnes tuš
též na počest všech,
jedno zda žena či muž,
co každodenní spěch
zahnat umí do pozadí

Nechť v soukromé oáze
k srdci každý si naladí 
jen a jen libé tóny na dráze,
kde lampióny vždy nevěší
(Ještě květinu, snad potěší ...)


***


S radostí v srdíčku vítám na svém blogu další pravidelnou čtenářku - Tamaru
Lenka

středa 11. ledna 2017

Mrazivý květ

 
 
 
Zamrzl čas
mezi sklem a tulipánem
Možná vůni krást
chtěl s rozjiskřeným ránem

Neviditelný slunce dech
si vždy na listech
květních plátků
kamarádku kolébá

Mráz jen se bál
neodvratné hrůzy,
že jak jen v okně vykvete,
ihned slzy dítěte sklo zaroní

- zmizí květ, co nevoní
 

úterý 10. ledna 2017

Mrzne i dech


Cení zuby dnešní ráno
Z plné tuby odebráno
na špičku kartáčku
Za okny z polotmy
teplo jde na dračku

Vždyť mrzne až praští
stébla trávy odhalené,
z komínu dým dští popílek
- prý až na poledne o dílek
teplota zvedne se

Nad lesem
sluneční paprsek
o fousek zvedá náladu
prokřehlým tvorečkům,
co schouleně v koutečku o teple zatím jen sní ...

neděle 8. ledna 2017

Od Adama


Není nad sourozenecké hádky!
Děti, ač se rodí z jedné matky,
stále se bijí - bimbam!
Jako mateřské srdce, co tam
uvnitř živě tepe
 
Porodit je je velkolepé
Pak probdít noci ...
A hned na to holky, kluci
chtějí jedinou hračku,
co stojí jim i za drsnou rvačku
 
Večer znaveni usnou a ráno
dětství odebráno
A rvou se dál - o život!
Sobě každý král, nižádný plot
nezastaví bijící zvon
 
*
Vybádán prapůvodní chromozom:
Patří  jen a pouze Adamovi
On první táta - jediný a nový
I Eviny jsme děti!
Díky těm dvěma pereme se od nepaměti!
 
 
 
***
 
 
Ráda sleduji bádání v minulosti. Zaujal mě i dokument, kde vědci zkoumali celosvětově lidské DNA. Na vědecké úrovni dospěli k faktu, že lidstvo, bez rozdílu, má jednoho jediného mužského prapředka - žil v Africe ...

Blogger mutil řekl(a)...
Takže je rozluštěna záhada, co bylo dřív, slepice nebo vejce? Odpověď - kohout! :)
Hezky zbásněno.
Pozdrav Evě od Adama.

sobota 7. ledna 2017

Rito




Rázný šohaj za volantem
u baru vznešenou sebral dámu
Včil rozvrzaným pantem
fajnovou v autě mu mlátí slámu

A protože má vyřídilku
čiperné robky z tržnice,
ani na nepatrnou chvilku
nezpomalí tryskáčové sanice

Světa znalý kliďas - taxikář,
zatím do rytmu kýve hlavou
Leč kde obvykle sídlí svatozář,
nekalé myšlenky zlehka plavou

Nasbíral poslední zbytek sil
a se šarmem profesionála
mezi úsměvem rázně procedil:
,,V motoru porucha se udála!"

Nečekaná setrvačnost brzd
v mžiku výřečné dámě dech vyrazila
Jako balzám zahřál slovní půst,
leč madam v zlosti celá bílá

Na pěší túru uraženě dala se
hezky po levé straně silnice
Nenajdete už ji po hlase
- do noci klapou střevíce


čtvrtek 5. ledna 2017

Srdce otevřené



Srdce otevřené
hodně často se žene
za iluzí, zatímco druzí
v dennodenním kvasu
opratě času svírají v křeči

Kdo koho předčí
hraje se závod
Vyšší a vyšší příští plot
stavěný po generace
Nezačínáme se sobě ztrácet?

Kdo má práci
na pokraji sil
dennodenně se potácí
Do kouta zavěsil koníčky,
volno si vzal ďas

Po kapsách pětníčky
a vzájemná náklonost?
Nezbořili most přes řeku,
kde člověk člověku
si byl o kus blíž?

Co rozleješ,
sám sobě sliž!
Pražádná lež
věčně nevítězí
Přestože březí je neustále ...

středa 4. ledna 2017

Mží bělounké princezny

 
 
Mží bělounké princezny
pod větrným pláštíkem
 
Haluze rozezní,
zatočí s deštníkem
a šup pod kapuci
 
Tam jako zvědaví kluci
cvrnkají do nosu
promoklé cestičky
 
Náhle mrak k zemi se snesl
Kraj celičký sevřela temnota
vklouznuvší do morku kostí
 
Pražádná šlápota nevidět přes sníh
Hned každý v mrazivém kožichu
zachumlal zlou pýchu
a přes vánici cestu domů šlape
 
Z princezen prokřehlí motýlci,
co právě krajině rozevláté
stelou bohatou peřinu snění 
- pro zítřejší rozednění