Od stěny ke stěněOči - zlé štěně
Ústa - vřelý jed
V pokoře celý svět
u nohou jemu leží
- snadno z výšky všech věží
bičem práská
Na co cit?
K čemu láska?
Stačí močem potupit
stébla vložená přes cestu
A už je žena,
ač teprve vede ji co nevěstu
- tu panenskou lež!
A ty běž, nevděčnice!
Ode dnes nikdy více
nejsi mi pes
a já ti syn ...
Co s tím!?
Jak plout s rozvrzaným prámem?
Rodiče ani děti nevybíráme
Jsou jací jsou!
Se stejnou či jinou adresou
- to nikdy není oč tu běží!
Krev se pění a bolest v srdci sněží, sněží, sněží ...
Žádné komentáře:
Okomentovat