Kráčí stezkou temnoty
Křik ptačí značí,
že on i ty
hodně sám
S vámi hurikán kácí lidi
Je k zbláznění,
že ač sraženi prachem metelic,
ostatní vidí víc než nos vlastní
Konečně sám zhasni
sebestřednou slepotu
čnějící v klapotu srdce z kamene
a přijmi ode mne lásku mateřskou
Tu, co jde stezkou prošlapanou
Možná trochu stranou,
ale vždy nadohled!
I suchý led občas klouže
Ach, můj bože,
vždyť byl tak nevinný!
Dnes trny a bodliny
kolem sebe háže
Opravdu víc nedokáže?
Žádné komentáře:
Okomentovat