V peřinách

Ztratil se mi mobil!

Kde byl

si jaksi nepamatuji,

proto kuji konspirace

Špatná práce 

bez spojení po éteru

- mobil není,

proto beru počítač

Neutiší sice pláč ani zlost

jeho majestátná velikost,

ale možná pomůže!

Pochyba jak růžek v hrudi bodá

Velká škoda 

jen do okamžiku,

kdy za křiku známé árie

sladkost po těle se rozlije

A hned se mi rozbřesklo:

Nechtě sazemi začoudila jsem mu sklo

- že urazil se, včil dobře vím,

proto zachumlal se do peřin

Kam usednout má bělásek?

Kvasí les i stráň
Novodobý šrám
hnije na srdci
Ani pavouci,
co tkají pavučiny,
nedbalosti stíny
neukryjí

Lidé sami sobě šijí
smyčku na oprátku
Co po pozlátku,
kde kupka hnoje
bez rozbroje
pod ním zvedá se!
Kam usednout má bělásek?


Místo sněhu bez poskvrny
chrlí mraky tuny popílku,
co vysněnou idylku
berou do zrádné náruče
Komu na účet
připsat mínusy?
Jestli kdo černou výheň zadusí?

Kdo vyžene viníka?

Jakási sviňucha

vlezla mi do ucha

a nechce ven

Pojď sem,

říkám přísně

Táhle pískne

a škaredě si v uchu lebedí

Skučí, hučí

jak medvědi

před obručí zapálenou

Ač není šelmou

ba ani zvířetem

přesto den co den

vytáčí mě do běla

Příšera,

co vidět není

Dokonce ani klení

ani víra nezabírá

na vetřelce,

jenž na střelce

má střelivo po inovaci

Zamíří a náhle ztrácím

rovnováhu

- střela protkla dráhu

zcela nečekaně

Na mé dlaně

slza těžce padá

- dobrá každá rada . . .

Teplo, kurkuma, hřebíček

a z predátora již jen červíček,

co zezdola i shora

škemrá v těle:

,,Chci tě za přítele

a ty ženeš mě pryč

- počkej, najdu lepší bič!"

***

Na bolest si s přibývajícím věkem člověk musí zvykat, ale když se ještě přidá opakovaně zalehnutí ucha a lékaři jen tápají, pak zkoušíme všechno možné i nemožné . . .