Úplněk zahání mlhu do kouta,
hlas kohouta probouzí ptačí zpěv v okamžiku,
kdy na větev mžikl odlesk hvězdy denní
Noci stesk v naději se právě mění
V trávě dospává jinovatka,
po které slunce tryskem běží
pozotvírat vrátka na víčkách
těm, co bez otěží po cestách snů klopýtají
I vteřiny na okraji talíře vědí, že
času nazbyt nikdy není
Za dveřmi už čeká zimy zapuzení,
až sluneční patrola střihne ji zcela dohola
Žádné komentáře:
Okomentovat