Já bráním se ti,
víc než zdrávo
pak v objetí
chceš říci, ty jedna…
Ano, máš na to právo!
Jako bych vědma byla,
ne manželka
Fakt bych tě přizabila!
Od úterka
chodíš beze slov
Přitom slova krov!
Pojednou nečekaně
mám v očích úlek laně,
když saháš mi…
No na rameno,
bys pohledem omámil
Vždyť víš,
jen ty vše máš dovoleno
Tváříš se vesele
A netušíš jak moc právě teď
chci poslat tě…
Není odpověď
Opratě beru do svých rukou,
v rytmu dvě srdce vášní tlukou!
1 komentář:
ještě že žena dobrý kočí je
nálady mužovy ukočíruje
ač ona opratě pevně drží
nepřijde to vůbec muži
Pěkně sympaticky sepsaná roztržka.
Okomentovat