Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 5. dubna 2010

Pro poetu


Mraky plují po obloze

a já s prstem na myši

hledám větné zátiší


Stačilo by, třeba stroze,

poslat obdiv poetovi

Marně pátrám po paměti,

na výzvu nic neodpoví


Snad kdyby byl mnich,

no to bych

poslala víc než holé věty

a z nich by se vily květy

básně hezky rýmované


Zatím venku bouři vítr vane,

hromy duní, tráva prosí…

A mraky si jen tak hoví

bez jediné kapky rosy

mezi blesky na obloze!


Proto aspoň poetovi

v hvězdném voze

bez koní a bez podkůvek

posílám pár běžných slůvek



***



Věnováno Mutilovi, co nyní jen spoře rýmy loví

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Děkuji, děkuji!

Samotného mne to mrzí, ale skutčně nemám čas a bez času ani nálada na veršování. Snad se to někdy změní.
Pa.

Lenka Rezková řekl(a)...

Není zač