Jdem!

Tak a vše zlé za námi!
Mihne se v mysli bláhové
Krásně omámí,
přesvědčí ...

V tom sáhneme na nové
trápení člověčí
Nečekaně
udeřilo do týla!

Hned krok laně
ztrácí lehkost motýla
a ptáci
mění směr k ledové pustině

A v rytině děr
smrtka visí
Minulost jak na pásu
filmového celuloidu:

To bylo kdysi, že k slunci jasu
pro radost jdu
Po louce běžel čas
Mezi květinami!

Vzal ho ďas!
I s námi!
Možná je ztracený
dnešní den ...

Teď jsem tvé zázemí,
dej ruku, jdem!

***


Věnováno příteli ...