Dvanáct do tuctu

Leden

Kvapem veden

do sněhové vánice

Z oken kvete mráz
Chlad vzrůstá
ve svitu měsíce
až ledová krusta
i zimostráz
oslní temnotu

Únor

Nebe v blankytu,
když od hor
slunce zubaté
šimrá spící pupeny
Celá zem
v bílém kabátě
posetém sazemi
čeká na změnu

Březen

Nejvyšší má cenu,
když den
vyrovná se s nocí
a první květina
rozvine
bělost do kapucí
Jak by ne,
jaro právě začíná!

Duben

Prvně jen tak
v tričku jdu ven,
už mrak
ke sluníčku
vypráší peřinu

V nastálé tmě nepoznávám
kvetoucí krajinu

Květen

Dá nám
májový polibek
A ten
lahodný je lék
Nejlepší na světě!
Keř, louka i strom
do zrání odkvete

Červen

Zahřmí hrom
přes lem
třešňových korálků
a my
s dětmi těšíme se
na letní zahálku,
na první hříbek v lese,
na voňavé jahody

Červenec

Prázdniny u vody
to je věc!
Žito zlátne na poli,
vedle spousta vitamínů
Opálení nebolí,
když v stínu
ševelících lístků
saháme po čtyřlístku
letních lásek

Srpen

Žár z pasek
Pak v dešti u potoka
z devětsilu utržený lupen,
co nepromoká
Snad jen v krupobití
Večer roj Perseid
do tmy svítí
Stačí pomyslit
si sen

Září

Ráno den
se mlžně tváří
na odlet vlaštovek
Poledne,
malý vděk
babímu létu,
naposled rozepne
motýlí křídla k letu
po hruškové stráni

Říjen

Vrcholí vinobraní
Krajem
chlad dýchl,
teplo ustává
V lesním tichu
čas pomalý
Smutná doubrava
v ozvěně halali
šípkům rubín závidí

Listopad

Pro lidi čas dušičkový,
když mlhy chlad
kreslí do osnovy
barevné škály
jinovatky lem
Radostně zakrákaly
jen divé vrány
nad polem

Prosinec

Vždy daný
na konec
Pln nákupního shonu
i čekání na Vánoce,
kdy cesty domů
koštětem
odmete po roce
nejedna duše zatoulaná
Silvestrem
uzavře se roční brána