Vrána k vráně

Odrovnaná černá vrána
Vždyť zbělelo jí peří!
Kdopak jí teď věří?

Hrozně, hrozně zkusí
Vždyť mezi husy nepatří
a vrány se s ní nebratří

Žalem vlétla do uhlí
Křídla tíhou zatuhly
Nemůže vyletět a co teď?

Peří ptačí slzy máčí
Až celá od mouru
zvolna stoupá nahoru

Od špíny černá nyní ví,
že bude věrná svému hejnu
Třeba v lejnu!

Stejně jako všici
vládní politici volení námi!
Svorně slůvky všechny mámí

A až oderou z peří,
hned na večeři dají si masnou husu,
řádně namastí vlastní kapsu ...

Jenže než k huse dojde
chudý lid pojde docela
A tak se to přece nedělá!

A možná dřív než úplně vše uchopí
třeba sebe utopí vlastní chamtivostí
Pak budou mít dosti!