Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 31. července 2011

Kde skončí?



Utíká teplo z našich dveří

Kam vlastně běží?
Proč nezůstane?
Co se stane
za zdivem?

Vyjde ven
a pak?

Poletí si jako pták
či se vmísí do oblak
a nadělá tam hromobití?

Možná že
ho slunce chytí

Pak u pláže našich moří
rozlije se v ranní rose
v mocný plamen
jímž láska hoří

Tak končí teplo z kamen ...

5 komentářů:

mutil řekl(a)...

To vypadá, že si přitápíš a přemýšlíš, jestli Tvá kamínka neohřejí to naše studené léto.
I já bych si docela přitopil, mohli bychom se ohřívat stereo, ale v našem činžáku není topit čím. Tak je to jen na Tobě. :)

A děkuji za hezký komentík u mne.

Amelie řekl(a)...

Moc hezké... i mně mrznou tlapky. :-)

Odowakar řekl(a)...

No teplo by to opravdu chtělo.
Jsem na počasí stále optimista.
Nebo mě někdo zahřeje?
Ještě loni jsem psal
na blogu:
V rozlehlém stavení Přírody
nebeská kamna sálají.
Jen jitro, dole u vody,
v mlze se smáčí potají.
Poledne v žáru čas svůj vleče
po zaprášené silnici
a večer nikam neuteče
pod hvězdnou střechou vonící.

Jirka řekl(a)...

Zvláštní a zajímavé

Lenka Rezková řekl(a)...

Děkuji všem