Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

čtvrtek 21. července 2011

Vydržat!


Obzvlášť věrná družka
s věkem přichází

Nejprv zlehka šušká,
pak po hrázi těla
celá rozechvělá
hledá přístav stálý

Nepoptá se zdali
smí dál
Tyran krutý!

A teplý šál
nepomůže,
když její zub dutý
hryže
morek kostí

Lékem se snažíš zprostit
bolesti nenadálé,
co z krále dělá nuzáky

Pod mraky
pak slza stéká ...

I řeka zrozená
v pramínku
v sobě má
tisíce kamínků,
co tok času
v balvan mění

Ano vím,
přijde zapomnění
a s ním
věčný stín


***

Za okny kapky deště myjí tmu,
snad proto smutek rozepnul
ukrytá slova ...

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Jejda, Leni, co tak smutno?
Vrátily se bolesti, nebo bolí "jen" duše?

Lenka Rezková řekl(a)...

Záda vedou prim a dušička se bojí, že v dnešní době není lék, jen práce, dokud tělo zvládne a pak?