Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 29. července 2011

Zcela rozhozená


Jsem rozhozená
Docela úplně
Až do trávy

Tam hrstka sena
o slunci, o luně
vypráví

O světle v temnotě,
kde paprsky zajmou tě
a zachrání

Sbírám se na stráni
lučních květů
Jsem zase motýl v letu,

co rozepjal křídla
Obava zřídla
a letím do příště

Život je letiště


***

Překopírovaný komentář:
Odowakar řekl(a)...

Život je letiště v provozu stálém,
cesty se křižují, letí se dále.
Co brání motýlu roztáhnout křídlo,
než příjde temnota - večera zřídlo?
A kouzelník soumrak již čaruje,
závojem mlhy tu mává.
Část cesty do polí vzadaluje
i když se zdá být ta pravá.

29. července 2011 17:00


3 komentáře:

mutil řekl(a)...

Hezky ti to stýská a touží.
Příjemný let a hlavně přistání!

Lenka Rezková řekl(a)...

Děkuji

Odowakar řekl(a)...

Život je letiště v provozu stálém,
cesty se křižují, letí se dále.
Co brání motýlu roztáhnout křídlo,
než příjde temnota - večera zřídlo?
A kouzelník soumrak již čaruje,
závojem mlhy tu mává.
Část cesty do polí vzadaluje
i když se zdá být ta pravá.