Netuším
proč vzpomínkový splín
roztočil soukolí
zážitků ztracených,
co zabolí
či probudí smích
Snad, že nebe se kaboní
Či že tu
jezdec na koni
v krajině bez květu
kluše sám
a bez sedla
To znám,
šeptla vzpomínka pobledlá ...
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
1 komentář:
vzpomínky přicházejí nečekaně
stačí v rádiu písnička
a opět cítíš "jeho" dlaně
opět je z tebe holčička
Známe to všichni. Stačí povědomý hlas, obrázek, třeba i ta písnička a ze zákoutí mozkových závitů vyklouzne vzpomínka, která mohla být i hodně zasunutá.
A s přibývajícími roky bude přibývat i těch vzpomínek. Co bylo k obědu už nevíme (mnohdy doopravdy musím přemýšlet :)), ale zážitky z dob hodně vzdálených bychom mohli diktovat do knihy. Tak to prostě chodí.
Okomentovat