Je po oslavě
Slunce kolíbavě
krátí stíny,
když s víčky opuchlými
procitám
Není tam
už ani živáčka
a prázdná madračka
bez povlečení
žaluje
Vstávám z donucení,
co mi je
v patách neustále
Chvátám
Uklidit se musí
ve zpychlém sále
(Stačí vzpomenout si)
Ale co, je to za námi
a jde se dále než kdosi oznámí:
Mám výročí!
Čas hodně poskočil ...
Žádné komentáře:
Okomentovat