z vlaku mává
A je pryč
Tupý rýč
už jámu hloubí
V srdci bolí všechny klouby,
padá stesk
Za potlesk
dali cokoli
Klidně celé údolí
slaných slzí
Skromnou chůzí
v hábitě
chytí tě
na slovíčka
Pak mysl hýčká
nevědomí
než schlamstne domy,
prodá duši
Kdo by tušil?
***
Žádné komentáře:
Okomentovat