Smutek uvnitř duše
odnikud a suše
kráčí myšlenkami
To asi šrámy
poloprázdného bytu
zrovna za úsvitu
vztahují ruce nenechavé
Neodbytné ticho plave
bezvětřím,
když noční stín
maže slunce časně ráno
A tak příčné ráhno
na stěžni dneška
sevřu pevně v moři času,
co střemhlav letí
Je škoda splínem meškat
letní krásu
volných dnů našich dětí
Mažu vrásky vprostřed čela
Vždyť čmelák, motýl, včela
něžně roky křídly hladí
I my bejvávali mladí ...
Žádné komentáře:
Okomentovat