Prostě

Rozhozené emoce

Nebyla ani promoce

Zato život holý

pomaloučku šoural se

a náhle pádí

A bolí!

 

Přehršel kádí

vylitých - slzy, smích

A my v nich po uši!

Jen jeden mnich,

zbytek hříchy na duši

Hodně pýchy sražené k zemi

 

A právě je mi
tak akorát,

když zbytečné je prát

se s větrnými mlýny

A kolem jdou stíny bez hnutí

Prostě život před smrtí