Bez komentáře

 

 

 

Myšlenky se stále honí

od vrchu i od zdola
Rozbujelé stádo koní

ani oční závora

nezažene do klidné stáje

hlubokého spánku ...

 

Dlouhá noc ránem zraje,

nezbývá než utřít slánku

z očí dřív, než jasný den

stočí do oken

první paprsek

slunečního svitu

 

Do blankytu
zhoupl se čas přes úsek šera

a tu mocná sféra

lahodného snění staví pevný plot

Už dupot
 myšlenek neuslyšíš ...

 

A z dály zní:
 ,,Ty spíš?

 Neblázni ..."