Pod oblohou zataženou
růže tiše chvěje se
Sukničku má rozcuchanou,
kapky slzí za pasem
Brzy totiž mrazík mladý
ji pevně stiskne do objetí
Párkrát brousil už kol zahrady,
za ním stopy jako po sněti
V strachu růže k nebi vzpíná
něžné lístky okvětní
Ještě nechce aby přišla zima
Prosí slunce o pár dní
Náhle z potrhaných mračen
paprsek teple vystřelil
na letící hejno divých kačen
Dopadnout dál však nemá sil
Růže smutně poupě kloní,
nemá čas se rozvinout
Letos stejně jako loni
prošmejdí mráz každý kout
Sníh obleče keř do peřiny,
aby v spánku mohl sílu brát
a zapomněl tak na všechny splíny
Vždyť jara vánek probudí jej akorát!
2 komentáře:
už se zima blíží
už růže půjdou spát
vánoc kaktus pučí
na okně musí stát
Teplý podzim už asi definitivně končí, růže už asi dokvetly. Ale vánoční kaktusy mám tedy obsypané poupata a už se začínají otvírat.
Poupaty... Ten tablet si vkládá svoje slova, jak ho člověk nehlídá, tak je hned v textu chyba. :-(
Okomentovat