Už zase ze zvyku
vložil mi do tváře políbení
Neví, že bez trylků
jaro není?
Je to stejné jako když
na apríla sněžná víla chladný plyš
položí do kraje
Polibek bez vášně
je vážně náznak podzimu
V ten moment celý svět
chce se hned položit do stínu
zoufání, že v plání
zima prostře zas
dlouhý vlas ledový
Nepovím proč slza stéká
po trávě natěšené
I ta nejdelší řeka
od pramene do moře míří
Ale řekněte sami, co po rytíři,
jenž plnou dlaní
vřelé vášně rozdává?!
Dlaní, kterou po vyznání
lehce zamává: Někdy zavolám
a je ta tam ...
Raději bez záře
chci polibek na tváře
pravidelný
Polibek tvůj sladce věrný!
Žádné komentáře:
Okomentovat