Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 16. ledna 2017

Jednou najdeme se

 
Odchlíplý od rodiny
tvrdě tvrdí:
,,Jsme každý jiný!"
Jeho slova smrdí
neznámým parfémem
 
V přeletu zničil sen plný retuší
Teď stojí tu 
bez hlavy, bez paty - po uši
zavátý hormony
přeludné bouře
 
Oči vyškrábu té couře,
co ze žlabu mojí rodiny
mlsá hobliny čokolády
- zůstali jsme tady,
on ne!
 
Snad čas
 promine hlas cizí,
co na poli kamenitém
sklízí spolu s eternitem
krvavý bod nula
 
Do běla hnula
noc probdělá
jiskření diamantů
na promrzlé pláni
Ten má tu, ten tam tu ...
 
A na ni, přes trouchnivé krovy
dosedl paprsek nový
- budoucna  to úsek,
 co lepší vztah v sobě nese
Jednou najdeme se!
 
 
***
 
 
Každý rozchod přes všechny trpké bolesti je vlastně začátek něčeho lepšího ...

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Bať, bať, jednou najdeme se. A když ne, tak se najde někdo jiný. ;)
Jen škoda, že ten nový začátek musí někdy přes bolestné konce.

Lenka Rezková řekl(a)...

Popravdě, ani ta bolest není bezúčelná
- jen z bolesti a temna vzniká víc než obyčejno

Velký dík za komentík