Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 14. srpna 2017

Díky, že tě mám

Před sebou šedesát, jak ti je?
Přestaň se ptát!
Kdo se dožije
pouze ví,
že koláč medový
má zcela jinou chuť

Tělo rtuť
s teplotními výkyvy,
no a vy nemáte čas
Vosí pas - hrneček z porcelánu,
z něhož k ránu srkám čaj
na pokraj dopití

Život na niti neřeším
Ořeším šediny
barvím do hněda
Že svět je jiný
už dávno aj děda
pravili

Že víly tančí, i já vnoučatům
povídám, když rodný dům
k návštěvám děti zvolí
Vzpomínky potěší, bolí
Kamínky pro pěší
raději na zem házím

V naději všem nesnázím
vyhnout chci se oklikou
Vždyť se včerejší kolikou
odkráčelo hodně sil
Ještě že orosené čelo
přítel do pohody osušil ...

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Kolika je svinstvo. Ale Ty i tuhle potvoru dokážeš zpoetizovat.
Nechť Ti je ruka přítelova i nadále pomocnou a při ruce.

Lenka Rezková řekl(a)...

Děkujů a srdečně zdravím ...