Ještě před chvílí zkřehlí motýli
tloukli křídly o dřevěný rám
skleněného vězení
Tys přišel pak
otevřel okno dokořán lidskému souznění
a zcela naopak
jaro vzneslo květů pel
do oázy rozkoše, do záchvěvů těl
Až motýly vítr pročeše ve vůni lesních luk
odejdu po špičkách
a víc ani muk
Z knihy Volná jak prokletí
1 komentář:
neodcházej, netrap špičky
romantiku umocní nám svíčky
pak srdce necháme si otevřít
a mlčky budem hovořit
Okomentovat