Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 5. května 2009

No, kde je!



Kde jsi?

Ptám se šeření


I lesy

v dešti usínají

Ani malý vzkaz není

na pokraji večera

Zas nepovíš mi dobrou noc?

Tři dny jsem mlčela,

což je už i na mne moc!


Kde toulá se mužný hlas?

Co jak jinde vosí pas

bereš do náruče?


Máš tu telku, papuče

a kartáček zubní!

Vím, že tudle

neměla jsem bít tě

válečkem na nudle,

když jsi špitl: ,,Zhubni!“

Nejsi přece dítě


Však já jsem pouze žena!

Tak přijď!


Vždyť

už nejsem uražená...



3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Milá básnička.Vájinka

mutil řekl(a)...

tolikrát jsem mluvit chtěl, milá má panenko
a pokaždé černé, zavřené bylo tvé okénko
příště tedy pod dveře vsunu psaní
bys věděla, že není jiné paní

Anonymní řekl(a)...

Moc hezka basnicka.